slovníkář

See also: slovnikář

Czech

Alternative forms

• slovnikář

Etymology

From slovník (“dictionary”) +‎ -ář. Compare Slovak slovnikár and Polish słownikarz.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈslovɲiːkaːr̝̊]
• Rhymes: -iːkaːr̝̊
• Hyphenation: slov‧ní‧kář

Noun

slovníkář m anim (female equivalent slovníkářka, related adjective slovníkářský)

1. lexicographer

   Synonym: lexikograf

Declension

Declension of slovníkář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	slovníkář	slovníkáři
genitive	slovníkáře	slovníkářů
dative	slovníkářovi, slovníkáři	slovníkářům
accusative	slovníkáře	slovníkáře
vocative	slovníkáři	slovníkáři
locative	slovníkářovi, slovníkáři	slovníkářích
instrumental	slovníkářem	slovníkáři

Derived terms

• slovníkářství n

 

Related terms

• slovem
• slovní
• slovník m anim
• slovo n

 

Further reading

• “slovníkář”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
• “slovníkář”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “slovníkář”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)