robě

See also: robe, Robe, røbe, robé, and róbě

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrobjɛ]
• Rhymes: -objɛ
• Hyphenation: ro‧bě

Etymology 1

Inherited from Proto-Slavic *orbę, from Proto-Indo-European *h₃erbʰ- (“orphan, child slave or servant”).

Noun

robě n

1. (literary) baby, small child [14th c.]

   Synonyms: nemluvně, děťátko

Declension

Declension of robě (t-stem neuter)

	singular	plural
nominative	robě	robata
genitive	roběte	robat
dative	roběti	robatům
accusative	robě	robata
vocative	robě	robata
locative	roběti	robatech
instrumental	robětem	robaty

Derived terms

• robátko

 

Etymology 2

See the etymology of the corresponding lemma form.

Noun

robě f

1. dative/locative singular of roba

Verb

robě

1. present masculine singular transgressive of robit
   • 1991, Karel Čapek, “Betlém”, in O věcech obecných čili Zóon politikon‎^[1], →ISBN:

     ...pracoval v drobném, trpělivě robě chlumy a rovinky, mírné řeky a zavřené obzory...

     (please add an English translation of this quotation)

Further reading

• “robě”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “robě”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “robě”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Anagrams

• orbě