nahodit

Czech

Etymology

From na- +‎ hodit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaɦoɟɪt]

Verb

nahodit pf (imperfective nahazovat)

1. to throw
2. to raise, to pose
3. to splash, to splatter
4. to start up

Conjugation

Conjugation

Infinitive	nahodit, nahoditi	Active adjective	nahodivší
Verbal noun	nahození	Passive adjective	nahozený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	nahodím	nahodíme	—	nahoďme
2nd person	nahodíš	nahodíte	nahoď	nahoďte
3rd person	nahodí	nahodí	—	—

The verb nahodit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	nahodil	nahodili	nahozen	nahozeni
masculine inanimate		nahodily		nahozeny
feminine	nahodila		nahozena
neuter	nahodilo	nahodila	nahozeno	nahozena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	nahodiv
feminine + neuter singular	—	nahodivši
plural	—	nahodivše

Related terms

• nahodile
• nahodilost
• nahodilý
• náhoda

 

Further reading

• “nahoditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “nahoditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “nahodit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)