See also: Rvat and rvát

Czech

edit

Etymology

edit

Inherited from Old Czech řúti, from Proto-Slavic *řuti, from onomatopoeic Proto-Indo-European *rew-.[1]

Pronunciation

edit
  • IPA(key): [ˈr̝vaːt]
  • Audio:(file)
  • Rhymes: -aːt

Verb

edit

řvát impf (perfective zařvat)

  1. (intransitive) to yell, roar

Conjugation

edit
edit

See also

edit

References

edit
  1. ^ Jiří Rejzek (2007) “řvát”, in Český etymologický slovník (in Czech), Leda

Further reading

edit
  • řváti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • řváti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • řvát”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)