Kouzlo prchavých okamžiků....

Občas si nadávám, proč se tu tak dřu...není to všechno zbytečné? 

Nestačilo by mít jen kus trávníku, pár stromů, pár užitkových keříků.....

Ale hned si sama odpovídám, že to tedy ne...vždyť to bych byla ochuzena o spoustu vjemů...

Víte jak krásně voní právě pokropená půda po žhavém dni, jaký byl právě včera? 

....hra světel a duhových kapiček....

 do toho úžasná svěží vůně třemdavy

a veselé barevné kombinace

a jen krátce okouzlující kosatce

  A co ty tiché chvíle pozorování vodní hladiny

a života v jezírku i okolo něj

a smyslná "Hořící láska"

a uklidňující bílá....

a něžná krása tísíců drobounkých kvítků mavuně

a večerním soumrakem nad městem

se s Vámi dnes loučím

a nebojte, u své "nemoci" vytrvám, dokud budu jen trochu vládnout!

Děkuji Vám všem za milá slůvka, která mě ještě více nabíjí tolik potřebnou energií!!!

♥♥♥

Máj je lásky čas

.....a moje velká láska i já, už jsme se trochu otřepaly ze škod, co napáchaly pozdní mrazy 

a už se zase radujeme z barviček a vůní, hry světel a stínů. 

Musím se vám s něčím svěřit....

...už dlouho si jsem vědoma své nemoci.

 Ano, jsem posedlá, posedlá zahradničením!

Na chvíli mě to pustilo, když jsme dělali rekonstrukci části domu, 

to jsem měla v hlavě barvy, plánky kuchyně, kamen, lišty, podlahoviny.....

...už jsem si myslela, že jsem vyléčená, ale zase se mi ta choroba vrátila...

...usínám i vstávám s myšlenkou na zahradu a mezitím na ní téměř pořád jsem.

Jestlipak už vykvete to poupátko, co bylo včera na puknutí? 

Jestlipak jsem zalila vše, co jsem přesázela?

Tak snad mě s trochou shovívavosti pochopíte, 

že v tomto období nemůžu dávat na blog nic jiného. 

Krásné májové dny vám všem!

Ledoví muži

přišli letos předčasně a byli skutečně nemilosrdní....

Ne vždy je na zahradě veselo a příjemno, ne vždy jsou fotky krásné....
Ten minulý týden dal všem, kteří se zabývají zahradničením a pěstováním venkovních rostlin, hodně zabrat. Omrzlo toho u nás hodně, nebudu se už těšit ze srdíček, prvních svěže zelených kapradin a prvních zářivě zbarvených lístků javůrku, květů hotrenzií se letos asi nedočkám, omrzly výhony trubače, první poupata růží, wistárie, japonské i velké azalky těsně před květem, venkovní ibišky, sazaník, dokonce i odolné buxusy ožehl mráz....
Také sklizeň ovoce bude hodně mizerná, pokud vůbec nějaká - jahody, které kvetly, mají černé středy, meruňky visí na stromech jako svrasklé rozinky, angrešt, rybíz, maliny, minikivi, ostružiny, švestky, réva... :-(
U mne jde jen o pár kusů na ozobávání a květy pro radost - mrzí to, štve to, je to k pláči, ale opravdu ze srdce lituju všechny, kteří se pěstováním živí a které tyto pozdní mrazíky postihly.....

A pár nehezkých fotek pro dokumentaci

 

Jaro...nevím pokolikáté už :-)

Mám velkou radost z "nového kamenného" stolu v zahradě. Použila jsem vejpůl přeříznutou betonovou kanalizační rouru na nohu, desku tvoří můj putovní starý mlýnský kámen :-)

Ještě ji musím natřít živým jogurtem, beton pak snáze chytne mechovou patinu 

a pak zapadne ještě lépe do zahrady.

Nevím, jak jsem bez něj mohla žít, je velice využívaný! 

Na dekoraci i prakticky...na odložení mobilu, foťáku, kafíčka, drobného náčiní, atd.

Důležité je, že se nebude muset schovávat před nepřízní počasí ani v zimě.

Pokud počasí dovolí, trávím na zahradě a v přírodě většinu času, pokud zrovna prší, doháním zanedbanou domácnost a jiné resty. Všem se omlouvám, že nestíhám reagovat na vaše krásné komentáře. Moc mne těší, ráda je čtu a děkuji za ně z celého srdce.

Tenhle týden má být chladný a deštivý, tak snad budu mít víc času podívat se i k vám.

Krásné dny přeju!
Dana