Přeskočit na obsah

ελληνικά

Z Wikislovníku

řečtina

[editovat]

výslovnost

[editovat]

etymologie

[editovat]

Z ελληνικός < ἑλληνικός.

podstatné jméno

[editovat]
  • rod střední
  • pomnožné

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ ελληνικά
genitiv ελληνικών
akuzativ ελληνικά
vokativ ελληνικά

význam

[editovat]
  1. řečtina
    • Δεσποινίς, συγγνώμη, εσείς μιλάτε ελληνικά; Πού τα μάθατε τόσο καλά; – Promiňte, slečno, vy mluvíte řecky? Kde jste se tak dobře naučila?

přídavné jméno

[editovat]
  • tvrdé

význam

[editovat]
  1. nominativ plurálu středního rodu adjektiva ελληνικός
  2. akuzativ plurálu středního rodu adjektiva ελληνικός
  3. vokativ plurálu středního rodu adjektiva ελληνικός