uličník
čeština
výslovnost
- IPA: [ʊlɪt͡ʃɲiːk]
dělení
- ulič-ník
podstatné jméno
- rod mužský životný
skloňování
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | uličník | uličníci |
genitiv | uličníka | uličníků |
dativ | uličníku / uličníkovi | uličníkům |
akuzativ | uličníka | uličníky |
vokativ | uličníku | uličníci |
lokál | uličníku / uličníkovi | uličnících |
instrumentál | uličníkem | uličníky |
význam
- chlapec, který provádí drobné prohřešky proti pravidlům slušného chování
- Krom několika uličníků nebylo na ulici nikoho, všady ticho.[1]
překlady
synonyma
související
poznámky
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-02-23]. Heslo uličník.
- ↑ Ignát Hermann: Z pražských zákoutí