fig
angličtina
výslovnost
etymologie
Z latinského ficus — „fíkovník, fík“, pravděpodobně středomořského původu, snad odvozeného ze semitských jazyků (srovnej např. fénické pagh — „polozralý fík“), jehož urážlivý smysl se zachoval např. v angličtině s narážkou na to, že fík je „maličkost, bezcenná věc“, také však s odkazem na použití slova v řečtině a italštině jako slangové označení pro vulvu, zřejmě pro podobný vzhled puklého zralého fíku.[1]
podstatné jméno
skloňování
pád \ číslo | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | fig | figs |
význam
fráze a idiomy
polština
podstatné jméno
- rod ženský
význam
- genitiv plurálu substantiva figa