vrch
čeština
výslovnost
- IPA: ['vr̩x]
homofony
dělení
- vrch
etymologie
Ke slovu vrch lze najít ekvivalenty ve všech slovanských jazycích. Praslovanské *vrьchъ[1] vychází z indoevropského *u̯ers- („vyvýšenina“).[2]
podstatné jméno
- rod mužský neživotný
skloňování
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | vrch | vrchy |
genitiv | vrchu | vrchů |
dativ | vrchu | vrchům |
akuzativ | vrch | vrchy |
vokativ | vrchu | vrchy |
lokál | vrchu | vrchách / vrších |
instrumentál | vrchem | vrchy |
význam
- terénní vyvýšenina
- Hora Raná se nachází v části Českého středohoří, která je někdy nesprávně či nepřesně nazývána jako Lounské vrchy, Lounské středohoří či Chožovské středohoří (Někdy je též jakožto správný název uváděn termín Ranské středohoří).
překlady
synonyma
související
- vrchol, vrchovina, vrcholit
- vrcholný, vrcholový, vrchovatý
- vrchní
- vršek
- vrchovat, vršit
- vrchnost
- Vrchlický
- povrch
- svrchní
- svršek
poznámky
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-04-11]. Heslo vrch.
- ↑ HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „vrch“, s. 471.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „vrch“, s. 721, 722.
externí odkazy
- Článek Vrch ve Wikipedii