muset

čeština

varianta

• musit

výslovnost

• IPA: [mʊsɛt]

sloveso

• vid nedokonavý

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
os.	sg	pl
1.	musím	musíme
2.	musíš	musíte
3.	musí	musí/musejí

Minulý čas
rod	sg	pl
m.	musel	museli
ž.	musela	musely
s.	muselo	musela

přechodník přítomný

rod	sg	pl
m.	museje	musejíce
ž.	musejíc	musejíce
s.	musejíc	musejíce

význam

1. jako modální sloveso vyjadřuje nutnost něco udělat, mít potřebu

   Musím jít na záchod.

2. vyjadřuje jistotu

   Musí tě mít rád, jinak by to neudělal.

překlad

• Šablona:en: must, have to
• Šablona:fr: devoir
• Šablona:it: dovere

• Šablona:de: müssen
• Šablona:la: debeo