muset

čeština

varianta

• musit

výslovnost

• IPA: [mʊsɛt]
•  muset^{? • info}

dělení

• mu-set

sloveso

• vid nedokonavý

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	musím	musíš	musí	musíme	musíte	musejí/musí

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	musel	musela	muselo	museli	musely	musela

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	museje	musejíc	musejíce

význam

1. jako modální sloveso vyjadřuje nutnost něco udělat, mít potřebu
   • Musím jít na záchod.
2. vyjadřuje jistotu
   • Musí tě mít rád, jinak by to neudělal.

překlady

• Šablona:en: must, have to
• Šablona:fr: devoir
• Šablona:he: חייב, מוכרח
• Šablona:nl: moeten
• Šablona:it: dovere

• Šablona:de: müssen
• Šablona:la: debeo
• Šablona:pl: musieć
• Šablona:sv: måste, få
• Šablona:sk: musieť
• Šablona:sv: tener que