skočit

čeština

výslovnost

• IPA: [skɔtʃɪt]

dělení

• sko·čit

sloveso

• dokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	skočím	skočíš	skočí	skočíme	skočíte	skočí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	skoč	skočme	skočte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	skočil	skočila	skočilo	skočili	skočily	skočila

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
budoucí	skočiv	skočivši	skočivše

význam

1. vykonat skok
   • Šelma se v trávě přikrčila a pak skočila na kořist.
2. (hovorově) zajít někam a krátce tam setrvat
   • Až se vrátíš z práce, skoč mi, prosím, pro noviny.
   • Náhodou jsem měl cestu kolem, tak jsem k němu skočil na návštěvu.

překlad

• Šablona:en: jump
• Šablona:fr: sauter
• Šablona:it: saltare

• Šablona:de: springen
• Šablona:sk: skočiť

související

• skákat
• vyskočit
• poskočit
• poskok
• skočná

poznámky

• Šablona:ÚJČ