Přeskočit na obsah

Umělé textilní vlákno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Umělé vlákno)

Umělá vlákna (angl.: manmade fibres) jsou textilie získané (jakýmkoliv) výrobním postupem z polymerních nebo nepolymerních látek. Tím se liší od materiálů, které se vyskytují ve formě vlákna přirozeně.[1]

V češtině (a v němčině[2] ) se pro umělá vlákna často používá označení chemická vlákna,[3] chemicky vyrobená vlákna nebo syntetická vlákna.[4]

Vlastnosti umělých vláken

[editovat | editovat zdroj]

Umělé vlákno sestává z molekulárních řetězců obsahujících uhlík, vodík, kyslík a dusík nebo alespoň část z těchto prvků.

Velká část jejich vlastností se nechá při výrobě ovlivnit a přizpůsobit požadavkům uživatele. Ze základních typů se tak vyvinuly a stále znovu vyvíjí nové modifikace, které se často dělí do tří generací:

Ve druhé generaci se u základních druhů, první generace, odstraňují některé nevhodné vlastnosti za účelem širšího použití a vlákna třetí generace mají pak speciální vlastnosti vhodné zpravidla pro úzký sortiment textilních výrobků.[3]

Rozdělení vláken podle použité suroviny

[editovat | editovat zdroj]
PŘÍRODNÍ POLYMERY rostlinné živočišné
Původ celulóza přírod. kaučuk mořské řasy bílkovina bílkovina
Příklad viskóza¹ gumová vl. alginát. filament zeinové vl.² kasein

¹ K vláknům z regenerované celulózy patří viskózová (základní typ a modifikované druhy) a měďnatá (ke kterým se přiřazují acetátová a triacetátová vlákna).

² Zeinové vlákno pochází z kukuřice, kaseinové z mléka

SYNTETICKÉ POLYMERY

Původ polykondenzát polymerizace polyadice
Příklad PES, PA PVC, PP elast. vlákno

NEPOLYMERNÍ

Původ kov minerál pyrolýza
Příklad vlákna borové ¹ skleněné uhlíkové

[5]

¹ Drahé vlákno s vysokou pevností. Přidává se do kompozitů, obzvlášť na výrobky zbrojního průmyslu.

Označení „syntetická vlákna“

[editovat | editovat zdroj]

Všeobecně se tento výraz používá (v češtině i v jiných jazycích) jako souhrnné označení jen pro vlákna ze syntetických polymerů. V odborné literatuře se pod tento pojem ojediněle zařazují také vlákna z přírodních polymerů (keramická, viskózová vlákna atd.) a nepolymerních materiálů (např. kovová vlákna). [6]

Galerie umělých vláken

[editovat | editovat zdroj]

Z historie umělých vláken

[editovat | editovat zdroj]

Výroba hlavních druhů umělých vláken

[editovat | editovat zdroj]

[8]

Rok 2011 polyester viskóza polyamid polypropylen polyakryl ostatní vl.
v milionech tun 37,2 4,4 3,9 2,9 2,0 0,6
cena cca €/kg 1,25-1,40[9] 0,87[10] 1,25[11] 1,75[12] - -

V roce 2011 vyrobilo ve světě 1700 chemických provozů cca 51 milionů tun umělých vláken. Na produkci se podílela Čína 60%, Indie 6, USA 5% a ČR se Slovenskem 0,25%.

Celkové množství sestávalo z cca 60 % filamentů a 40 % staplových vláken (stříže).

Podíl mikrovláken a nanovláken na vyrobeném množství se ve statistikách neuvádí. Ve hořejší statistice chybí také nejméně 5 milionů tun, např. polyethylen, polyuretan, skleněná a keramická vlákna.

Podle údajů firmy Lenzing dosáhla v roce 2014 světová výroba chemických textilních vláken 62 milionů tun (z toho cca 3/4 polyesterová vlákna).[13]

V roce 2019 se počítalo s výrobou 80 milionů tun (nejméně 50 milionů tun pocházelo z Číny[14]) z celkového množství 107 milionů tun textilních vláken.[15]

Podrobné statistické údaje se dají zakoupit např. za 650 CHF[16]

Z filamentů se v roce 2007 použilo 19,5 milionů tun na oděvní a bytové textilie, 2,5 miliony jako technické filamenty a 2,2 miliony tun na podlahové krytiny.

Z 80 % stříží z umělých vláken byly vyrobeny příze (především na tkaniny a pleteniny) a 20 % šlo (nespředených) do netkaných textilií.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4
  • Cherif: Textile Werkstoffe für den Leichtbau, Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2011, ISBN 978-3-642-17991-4, str. 14-16

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. 59.060 - TEXTILE FIBRES [online]. ITEH Standards, 2022-05-31 [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Gries/Dieler/Burkhard:Textile Ferigungsverfahren, E-Book 2018, ISBN 978-3-446-45866-6, str. 51-87
  3. a b Pospíšil a kol.:Příručka textilního odborníka , SNTL Praha 1981, str. 162-164
  4. ČSN EN ISO 2076 [online]. Uvádění výrobků na trh, 2022-06-01 [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. 
  5. Classification of Textile Fibres [online]. Textile Engineering, 2023-01-26 [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. What are Synthetic Fibers? [online]. Study, 2003-2020 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Militký: Textilní vlákna, TU Liberec 2002, ISBN 80-7083-644-X
  8. The Fiber Year [online]. Lenzing, 2012/05 [cit. 2017-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 
  9. Polyester Chain [online]. YNFX, 2017-05-29 [cit. 2017-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-04. (anglicky) 
  10. Viscose [online]. EmergingTextiles, 1998-2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Nylon Prices in China [online]. EmergingTextiles, 1998-2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Cena čínského PP-filamentu (54 dtex) v roce 2011: http://www.chinatexnet.com/textile-news/2011-04-06/336305.html
  13. Fokus Mehrwert [online]. Lenzing, 2015 [cit. 2017-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (německy) 
  14. Latest Figures From China’s Textile Industry [online]. Textile World, 2019-05-17 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Global chemical fiber production [online]. Statista, 2020- 09-01 [cit. 2020-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. The Fiber Year 2020 [online]. The Fiber Year, 2009-2020 [cit. 2020-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-01. (anglicky)