Třída Narval
Třída Narval | |
---|---|
Espadon | |
Obecné informace | |
Uživatel | Francouzské námořnictvo |
Typ | ponorka |
Lodě | 6 |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | třída Phénix |
Nástupce | třída Aréthuse |
Technické údaje | |
Výtlak | 1635 t (na hladině) 1910 t (pod hladinou) |
Délka | 77,63 m |
Šířka | 7,82 m |
Ponor | 5,4 m |
Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory |
Rychlost | 16 uzlů (na hladině) 18 uzlů (pod hladinou) |
Posádka | 64 |
Výzbroj | 8× 550mm torpédomet |
Sonar | DUUA 1 |
Třída Narval byla třída diesel-elektrických oceánských ponorek francouzského námořnictva z doby studené války. Celkem bylo postaveno šest jednotek. Všechny byly vyřazeny v letech 1982–1992. Ponorka Espadon se dochovala jako muzeum.[1]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Jednalo se o první novou poválečnou třídu francouzských ponorek, jejíž projekt ovlivnily jak americké modernizační programy GUPPY, tak německá ponorka typu XXI, provozovaná po válce francouzským námořnictvem jako Roland Morillot. V letech 1949–1954 bylo objednáno celkem šest jednotek této třídy. Do služby byly zařazeny v letech 1957–1960.
Jednotky třídy Narval:[1]
Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|
Narval (S631) | 1951 | 11. prosince 1954 | 1. prosince 1957 | vyřazena |
Marsouin (S632) | 1951 | 21. května 1955 | 1. října 1957 | vyřazena |
Dauphin (S633) | 1952 | 17. září 1955 | 1. srpna 1958 | vyřazena |
Requin (S634) | 1952 | 3. prosince 1955 | 1. srpna 1958 | vyřazena |
Espadon (S637) | 1955 | 15. září 1958 | 2. dubna 1960 | vyřazena, muzeum |
Morse (S638) | 1956 | 10. prosince 1958 | 2. května 1960 | vyřazena |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Výzbroj ponorek tvořilo osm 550mm torpédometů, z toho šest na přídi a dva na zádi. Torpéd bylo neseno 14 kusů. Sonar byl typu DUUA 1. Pohonný systém tvořily dva diesely Schneider a dva elektromotory. Nejvyšší rychlost dosahovala 16 uzlů na hladině a až 18 uzlů pod hladinou.
V letech 1965–1970 ponorky prošly komplexní modernizací, zaměřenou zejména na jejich pohonný systém, elektroniku a výzbroj. Původní diesely nahradily tři nové dieselgenerátory SEMT-Pielstick 12 PA4. Záďové torpédomety byly odstraněny, přičemž se celkový počet torpéd zvýšil na 20. Dostaly též nové sonary DSUV 2 a DUUX 2.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 111.[Dále jen Pejčoch, Novák, Hájek 1994]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Narval na Wikimedia Commons