Plzeň zastávka
| Plzeň zastávka | |
|---|---|
 Stav k roku 2015 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Město | Plzeň |
| Ulice | Přeštická |
| Souřadnice | 49°44′12,12″ s. š., 13°22′28,92″ v. d. |
  Plzeň zastávka | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 752956 |
| Trať | Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín |
| V provozu od | 1905 |
| Dopravní koleje | 1[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 1 (1)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | městská hromadná doprava |
| Služby ve stanici |   |
| Kód památky | 10685/4-5013 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plzeň zastávka je železniční zastávka, která se nachází v km 95,893 tratě Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín v obvodu stanice Plzeň hlavní nádraží.[2] Nachází se na Jižním Předměstí Plzně, krajského města Plzeňského kraje. Zastávku tvoří samostatně stojící výpravní budova s jedním nástupištěm, jež je od 29. června 1995 památkově chráněna.[pozn. 1][3]
Historie a popis budovy
[editovat | editovat zdroj]Zřízení nové zastávky na trati z Plzně do Železné Rudy evokovala výstavba vojenské nemocnice. V roce 1905 byl k nástupišti umístěn provizorní dřevěný přístřešek, jenž měla roku 1917 nahradit novobarokní výpravní budova s prosklenou verandou od inženýra Roberta Buriana, která však realizována nebyla z důvodu jejího navrženého stylu, jenž se již nehodil do nové prvorepublikové éry. Dalším neuskutečněným projektem byl plán od architekta budovy nádraží v České Třebové Vojtěcha Krcha, inspirovaný gočárovským kubismem, který byl přímo pověřen Ministerstvem drah Československé republiky.[4] Ředitelstvím státních drah v Plzni byl nakonec vybrán návrh pražského architekta Miloše Fikra, autora budovy nádraží v Plzni-Křimicích,[5] jenž se v mnohém podobal návrhu jeho předchůdce. Stavbou byla roku 1926 pověřena firma Františka Jenče, Františka Hladečka a Františka Krofta. Výpravní budova s nástupištěm byla dokončena v roce 1927.[6]
Dvoupodlažní, podsklepená výpravní budova zastávky Plzeň zastávka (dřívějšími názvy Plzeň-nemocnice a Plzeň město) po své osobité architektonické stránce kloubí prvky art deco a kubismu. Do rizalitu, skrze nějž je veden soukromý vchod do čtyř bytových jednotek, jež skrývají nadzemní podlaží budovy, je vsazena trojice hodin kruhového tvaru. Exteriér i interiér budovy je proložen jehlancovými a půlkruhovými prvky.
V přízemní, veřejné části se vedle prostorného vestibulu nacházela dvojice čekáren, pokladna, úschovna zavazadel, nádražního občerstvení a sociální zařízení. Vyjmenované prostory byly v 50. letech 20. století přestavěny na obchody.[6]
Počátkem roku 2005 byla chátrající, památkově chráněná budova zrekonstruována a do přízemí bylo v květnu 2014 umístěno multikulturní centrum s komunitní uměleckou dílnou a galerií neziskové organizace Plzeň Zastávka.[7]
Popis zastávky
[editovat | editovat zdroj]V zastávce je vnější nástupiště o délce 253 m, nástupní hrana se nachází ve výšce 380 mm nad temenem kolejnice. Cestujícím je k dispozici přístřešek. Nástupiště je vybaveno osvětlením, které je spínáno automaticky. O jízdách vlaků jsou cestující informováni rozhlasem pomocí zařízení INISS, které je standardně ovládáno z CDP Praha.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Plánek stanice Plzeň hlavní nádraží. Portál Provozování dráhy. SŽDC, březen 2019.
- ↑ a b Staniční řád železniční stanice Plzeň hlavní nádraží. Plzeň: Správa železnic, 2022.
- ↑ Železniční stanice Plzeň-zastávka. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Plzeň – zastávka: kubistická budova nádraží. Vlakem za železnou oponu [online]. Česká televize [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ DOMANICKÝ, Petr. Pracovna republiky: architektura Plzně v letech 1918-1938. Plzeň: Západočeská galerie v Plzni, 2018. 249 s. ISBN 978-80-88027-23-2. Kapitola Vznik republiky a dvacátá léta, s. 55.
- ↑ a b KŘÍŽKOVÁ, Alena. Železniční stanice Plzeň-nemocnice 1926–1927. Plzeňský architektonický manuál [online]. [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ O nás. Plzeň Zastávka [online]. [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DOMANICKÝ, Petr. Pracovna republiky: architektura Plzně v letech 1918-1938. Plzeň: Západočeská galerie v Plzni, 2018. 249 s. ISBN 978-80-88027-23-2.
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Na území Plzně jsou památkově chráněné ještě výpravní budovy hlavního nádraží a stanice Plzeň-Jižní Předměstí.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plzeň zastávka na Wikimedia Commons - Plzeňský architektonický manuál: Železniční stanice Plzeň-nemocnice Alena Křížková.
