Přeskočit na obsah

Piešťany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Piešťany
Winterova ulice v centru města
Winterova ulice v centru města
Piešťany – znak
znak
Piešťany – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška162 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajTrnavský
OkresPiešťany
Tradiční regionDolní Pováží
Piešťany
Piešťany
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha44,2 km²
Počet obyvatel27 681 (2021)
Hustota zalidnění626,3 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaPeter Jančovič
Vznik1113 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.piestany.sk
E-mailsekretariat@piestany.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Piešťany
nám. SNP 3
921 01 Piešťany
Telefonní předvolba033
PSČ921 01
Označení vozidel (do r. 2022)PN
NUTS507440
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Piešťany (v místním nářečí Píščany, maďarsky Pöstyén, německy Pistyan, zřídka Bad Püschtin, polsky Pieszczany) jsou okresní a lázeňské město na západě Slovenska, na řece Váh. Leží v Trnavském kraji. Je mezinárodním střediskem léčby revmatických chorob a významným regionálním centrem kultury, školství, sportu a rekreace.

Historie města je úzce spjatá se jeho lázněmi, budovanými od konce 18. století. Motiv lámače berlí, který je ve znaku města, vytvořil v roce 1894 Artur Heyer.

Lidské osídlení zde existuje již od prehistorických dob; lidé sem přicházeli hlavně díky minerálním pramenům, které v zimě nezamrzaly. Z této doby pochází Moravanská venuše, malá soška podobná Věstonické venuši. Nalezena byla v obci Moravany nad Váhom, nedaleko Piešťan.

Středověk

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o městě je z roku 1113. Tehdy neslo název Pescan a skládalo se z několika menších osad. Nacházel se tady pravděpodobně klášter Johanitů. Na místní minerální prameny bylo poprvé poukázáno v knize „De admirandis Hungariae aquis hypomnemation“ (O zázračných vodách Uherské monarchie) od autora Georgia Wernhera v roce 1549. V 16. a 17. století bylo město ohrožováno Tureckými výboji a protihabsburskými povstáními.

Lázeňský hotel Thermia Palace

Piešťany až do poloviny 19. století vlastnila rodina Erdődyovců; lázně jim patřily až do 2. světové války. Tento rod zde vybudoval první lázně v roce 1778; v roce 1813 pak byly poškozené povodní. Na začátku 19. století byly přestavěny v neoklasicistním slohu a pojmenovány po Napoleonovi. Na konci 19. století si je pronajala rodina Winterů, která z nich vytvořila světově proslulé lázně. Po 2. světové válce byly znárodněny a v 60. a 70. letech rozšířeny; i město samotné se rozrůstalo.

V letech 1906–1978 byla ze stanice Piešťany v provozu místní dráha do Vrbového.

Od roku 1996 jsou Piešťany znovu okresním městem.

Významné stavby a instituce

[editovat | editovat zdroj]
Klasicistní Napoleonské lázně

Ze středověku se dochovala jen zřícenina kostela a kláštera. Jednou z nejstarších světských budov je Kurhotel. Má pravděpodobně renesanční jádro, vícekrát přestavované až do dnešní podoby. V současnosti patří Slovenským liečebným kúpeľom Piešťany.

Kolonádový most od Emila Belluše je významnou funkcionalistickou stavbou z let 1930–1933, se sochou berlolamače od R. Kühmayera a lepty do skla od Martina Benky.

Od roku 1931 se zde nachází Balneologické muzeum, nedaleko na Váhu pak leží přehradní nádrž Sĺňava. Od roku 2004 je zde také umístěno slovenské Vojenské historické muzeum.

Díky svojí poloze na Váhu nedaleko vstupu do Považského údolí mají Piešťany velmi dobré dopravní napojení.

Silniční doprava

[editovat | editovat zdroj]

Okolo Piešťan vede slovenská dálnice D1, na kterou jsou Piešťany napojeny slovenskou silnicí I/499. Přes Piešťany vede slovenská silnice I/61, která zde křižuje se silnicemi II/499 a III/1257.

Železniční doprava

[editovat | editovat zdroj]

Piešťany leží na železniční trati Bratislava–Žilina (některé rychlíky vyšší kvality zde nezastavují).

Letecká doprava

[editovat | editovat zdroj]

Město má svoje letiště, s mezinárodním provozem.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]


Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MEDNYANSKÝ, Alojz. Malebná cesta dolu Váhom. Bratislava: Tatran, 1971. 
  • ŠÍPOŠ, Ján; KOVAČEVIČ, Ivan J. Slovenské kúpele. Martin: Osveta, 1972. 
  • ŠÍPOŠ, Ján. Piešťany v premenách vekov. Bratislava: Obzor, 1992. ISBN 80-215-0197-9. 
  • DROBNÝ, D.; MICHALEC, P.; BAČA, R. Piešťany trocha inak. Piešťany: PMDD, 1993. ISBN 80-966992-0-2. 
  • WINTER, Ľudovít. Spomienky na Piešťany. Piešťany: Balneologické múzeum, 2001. ISBN 80-968258-4-4. 
  • CHMELÁR-HLOHOVSKÝ, Ľudovít. Piešťanský dekanát. Čadca: Magma, 2003. ISBN 80-89172-00-8. 
  • ŠIMO, Viliam, a kol. Piešťany. Piešťany: Pallas, 2003. ISBN 80-968385-3-9. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]