Bicí nástroj

Bicí nástroje (zvané též perkuse) jsou pravděpodobně nejstarší a také nejobsáhlejší skupinou hudebních nástrojů. K vytváření zvuku dochází pomocí úderů do nástroje, třesením nástrojem, či škrábáním na nástroj. Bicí nástroje mají velkou tradici.

Bicí nástroje se trochu nepřesně dělí na bicí soupravu a perkuse (slovo perkuse znamená též poklep, lze tedy říci, že všechny bicí nástroje jsou perkuse). V moderní hudbě ale došlo k tomuto rozdělení, které není třeba považovat za omyl.

Bicí souprava

Bicí souprava je označení pro několik bicích nástrojů sestavených k sobě do jedné sady tak, aby bylo možné hrát na všechny její komponenty najednou. Patří sem zpravidla basový buben, malý buben, přechody, kotle, činely (hi-hat, crash, ride, china), a často další.

Basový buben je velký buben ovládaný nohou, k němuž je uchycen pedál. Šlapáním na pedál dochází k rozkmitání paličky, která do blány bubnu udeří a vytvoří tak zvuk. Basový buben by měl vytvářet nejhlubší tón z celé soupravy.
Malý buben (zvaný též virbl nebo rytmičák) je buben ovládaný rukou, v níž je většinou uchopena palička. Pod rezonanční (spodní) blánou bubnu je umístěno několik kovových strun, které vytvářejí charakteristický chrčivý zvuk. Malý buben by měl vytvářet nejvyšší tón z celé soupravy.
Přechody (zvané též tomy) je označení pro zpravidla více bubnů laděných na různou výšku tónu, které jsou umístěny na basovém bubnu pomocí stojanů a vytvářejí středně hluboké tóny.
Kotel je buben, který je umístěn na třech nohách a má poměrně hluboký tón.
Činely jsou laděné pláty z různých druhů kovů, které vytvářejí doplňující vysoké zvuky.

Bicí souprava je zpravidla využívaná v nonartificiální hudbě a mění se podle každého hudebníka. Hráč na bicí soupravu se nazývá bubeník.

Perkuse

Perkusí existuje velmi mnoho – dá se říci, že každá země, oblast či každý národ má velké množství vlastních bicích nástrojů. Hráč na tyto hudební nástroje se nazývá perkusionista.

Příklady perkusí

Tamburína je velice rozšířený ruční bubínek o průměru asi 20 cm a více, držený v ruce. Rozeznívá se zpravidla údery o zápěstní stranu dlaně druhé ruky, často při tanci. Bývá vybavený plechovými malinkatými činelky, zvonícími také při třesení bubínku.
Triangl je zvonivý či cinkavý kovový nástroj rozeznívaný úderem kovové tyčky.
Kastaněty jsou tradiční španělský nástroj, zpravidla v rukou tanečnic.
Djembe je tradiční buben původem ze střední Afriky. Je tvořen tělem kalichovitého tvaru, na němž je pomocí provázků ukotvena kožená blána. Na nástroj se hraje rukou či prsty a jeho zvuk se mění podle jeho geometrického tvaru či typu kůže, z nějž je blána vyrobena.
Darbuka je nástroj původem z arabských a zakavkazských zemí (Gruzie, Arménie). Blána nástroje je rozechvívána prsty. Darbukka prošla během času poměrně složitým vývojem. Původní podoba se byla blízká djembe – byla vyrobena ze dřeva a kůže, darbukka však disponovala vyšším a zvonivějším zvukem. V současnosti je vyráběna zpravidla z kovového těla a plastové blány, která je k tělu přichycena šrouby.
Tabla je souprava dvou malých bubnů původem z Indie a okolí. Hudebník hraje na nástroj prsty a pomáhá si promačkáváním blány, čímž se zvuk mění.
Xylofon je nástroj původem africký, který je tvořen klaviaturou ze dřívek poskládaných vedle sebe na duté podložce a seřazených podle výšky tónu. K vytváření zvuku zde dochází poklepem paličky na danou klávesu. Xylofon se stal inspirací pro výrobu mnoha dalších nástrojů (metalofon, vibrafon, ale třeba i klavír).
Maracas (též rumbakoule) je pár chřestidel pocházejících z Latinské Ameriky. Původně se vyráběly z vydlabaných tykví, v nichž byla nějaká sypká substance (například štěrk, písek nebo semena). Třesením nástrojem se substance odrážela o stěny nástroje a vytvářela tak zvuk.
Konga jsou dva nebo tři veliké bubny soudkovitého tvaru, vyrobené ze dřeva a kožené blány. Hudebník vytváří zvuk úderem dlaní na okraj nebo do středu bubnu.
Holínky slouží jako perkusní nástroj při holínkových tancích (gumboot dance) v Jižní Africe. Zvukový efekt se vyvolává dupáním, pleskáním dlaní o holínku, ale i předměty přivěšenými k holínce (např. zvonečkem). Podobně se využívají i jinde, zpravidla na mužských tanečnících.
Vozembouch je český lidový hudební nástroj, který hudebník drží svisle a jímž bouchá o zem a případně bubnuje paličkou do tamburíny. Základem je dřevěná tyč, často zdobená fábory, na které je upevněná tamburína a případně další zvonky a rolničky.

Ozvučná dřívka je pár malých podlouhlých dřevěných válečků. Zvuk se vyvolává jejich vzájemným poklepem.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu bicí nástroje na Wikimedia Commons