Penza
| Penza Пенза | |
|---|---|
 Ulice Penzy | |
_(2001).png) znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 53°12′ s. š., 45° v. d. |
| Nadmořská výška | 150 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Povolžský |
| Oblast | Penzenská |
_-_Penza_Oblast.svg) Penzenská oblast na mapě Ruska | |
  Penza | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 290,4 km² |
| Počet obyvatel | 488 299 (2024 ▼) |
| Hustota zalidnění | 1 681,6 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové, Tataři |
| Správa | |
| Starosta | Alexandr Basenko |
| Vznik | 1663 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7)8412 |
| PSČ | 4400xx |
| Označení vozidel | 58 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Penza (rusky Пе́нза) je město v Rusku, ležící v Povolží, 709 km od Moskvy (po železnici). Je centrem Penzenské oblasti. Žije zde 488 299 obyvatel (2024).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Penza má svůj název podle řeky, na níž bylo město původně založeno. První osadníci zde vybudovali dřevěné domy bez jakéhokoliv plánu v roce 1663; v té době byla Penza pohraniční město. Roku 1793 tu bylo otevřeno první divadlo. Kamenné domy se zde začaly stavět až v 19. století. V roce 1917 a 1918 zde působily Československé legie (Penzenská dohoda).[2]
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]Po druhé světové válce zde byl vybudován závod na výrobu hodinek značky Poběda.
Ve městě se vyrábějí zařízení a stroje pro těžbu ropy, hodinky a elektrotechnika. Také se zde vyrábí papír.
Významné budovy a instituce
[editovat | editovat zdroj]Protože je město centrem celé oblasti, nacházejí se zde univerzity. Je jich celkem pět (Státní technická univerzita, Pedagogická univerzita, Zemědělská akademie, Technologický institut a Institut stavitelství) Také se zde nachází dalších 13 vysokých škol a 77 nižších škol. Byly tu také vybudovány čtyři muzea, tři divadla a tři galerie, z nichž nejznámější je Velká obrazárna.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti města
[editovat | editovat zdroj]- Nikolaj Bachmetěv (1807–1891), ruský hudební skladatel a houslista
- Vsevolod Mejerchold (1874–1940), ruský avantgardní režisér
- Pjotr Aršinov (1887–1943), ruský revolucionář, zpočátku bolševik a později anarchista
- Ivan Mozžuchin (1889–1939), ruský filmový herec
- Konstantin Badigin (1910–1984), ruský sovětský spisovatel a kapitán dálné plavby
- Vasilij Pěrvuchin (* 1956), ruský hokejový obránce
- Alexandr Koževnikov (* 1958), ruský hokejový útočník
- Alexandr Gerasimov (1959–2020), ruský hokejový útočník
- Sergej Světlov (* 1961), ruský hokejový útočník
- Sergej Jašin (1962–2022), ruský hokejový útočník
- Alexandr Samokuťajev (* 1970), původně pilot ruského vojenského letectva, od května 2003 kosmonaut
- Vitalij Aťušov (* 1979), ruský hokejový obránce
- Jelena Dembová (* 1983), řecká šachistka
- Pjotr Kočetkov (* 1999), ruský hokejový brankář
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.25 - 29, 30 - 137, 140 - 148
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Penza v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Penza na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Krátce o historii města, obrázky Penzy
