Memmingen
| Memmingen | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°59′16″ s. š., 10°10′52″ v. d. |
| Nadmořská výška | 601 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Bavorsko |
| Vládní obvod | Švábsko |
  Memmingen | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 70,1 km² |
| Počet obyvatel | 46 178 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 658,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Ivo Holzinger (SPD) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 08331 |
| PSČ | 87700 |
| Označení vozidel | MM |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Memmingen je bavorské město, které se nachází ve vládním obvodu Švábsko. Území města Území města sousedí na západě s Illerem, hraniční řekou Bádensko-Württemberska a na severu, jihu a východě s zemským okresem Unterallgäu. Město leží 50 km jižně od Ulmu a 100 km západně od Mnichova. Pro svou blízkost k Allgäu bývá město označováno jako „Brána do Allgäu.“ Jeho počátky spadají do římských dob.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší souvislé osídlení je doloženo z období Říše římské na návrší kolem kostela sv. Martina, kde Římané ve 2. století n. l. při silnici založili osadu Cassiliacum a strážní hrad s hranolovou věží (tzv.burgus), jehož zdivo archeologové zdokumentovali roku 1912.
Pravděpodobně kolem roku 800 byl postaven karolínský chrám. První písemná zmínka o obci je z roku 1128. Vysazení tržní a řemeslnické osady na solné stezce je spojeno s antonity, příslušníky řádu augustiniánů kanovníků, jimž císař Fridrich II. udělil patronátní právo, které trvalo až do roku 1562. Již roku 1158 byla obec povýšena na město, a roku 1286 je císař Rudolf I. prohlásil svobodným říšským městem. Kolem roku 1400 město patřilo mezi nejvýznamnější ve Švábsku.
V roce 1445 byl dokončen pás městských hradeb s Ulmskou bránou a čtyřmi věžemi. V roce 1478 Peter Fort při řece Iller postavil papírnu. V roce 1480 založil Albrecht Kunne z Duderstadtu tiskárnu, která do roku 1520 vydala kolem 200 tisků, v jednom z nich byl již v roce 1519 termín Amerika použit jako název nového kontinentu.
Císař Maxmilián I. rád navštěvoval město jako svou celu spánku a odpočinku a zdejšího malíře Bernharda Strigela jmenoval svým dvorním portrétistou. Tehdy byl postaven chór kostela sv. Martina se síťovými klenbami, jedna z nejvýznamnějších architektonických památek té doby.
Lidové hnutí náboženské reformace z let 1513-1525 vyústilo do německé selské války. Roku 1525 zde bylo sepsáno Dvanáct článků „stížností, reforem a politických manifestů za lidská práva“, na svou dobu velmi progresivní. Kostnický církevní reformátor Ambrosius Blarer vytvořil z Memmingenu náboženské centrum Švábska a Allgäu. V roce 1579 podepsal starosta Melchior Stebenhaber Lutherovu reformu. Za třicetileté války v roce 1630 do města vstoupilo vojsko Albrechta z Valdštejna a na několik týdnů uklidnilo vřavu. V roce 1647 bylo podepsáno příměří v Ulmu a v listopadu švédská posádka kapitulovala. V roce 1702 město dobyli Bavoři, v roce 1803 připadlo bavorskému kurfiřtství.
V 19. století nastal hospodářský úpadek, až v roce 1862 jej zastavila výstavba železniční trati Neu-Ulm-Kempten. V letech 1927–1929 byl v Memmingenu postaven kostel sv. Josefa, největší církevní stavba meziválečného Německa. Likvidaci synagogy a židovských obyvatel za vlády nacistů připomíná jen pamětní kámen na místě synagogy. Letecká základna Luftwaffe Memmingerberg byla cílem spojeneckých náletů.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Memmingen je prosperujícím městem. V roce 2000 se zde konaly Valdštejnské slavnosti. Nové nádraží bylo otevřeno v roce 2001. V roce 2007 bylo otevřeno letiště Memmingen, které se nachází v obcích Memmingerberg, Benningen a Hawangen. 11. dubna 2009 byla na Theaterplatz představena městská hymna Memmingen Blooms.
Politika
[editovat | editovat zdroj]Starostové
[editovat | editovat zdroj]- 1502–1511 Konrad Vöhlin
- 1536-1585 Melchior Stebenhaber
- 1586–1817 (…)
- 1818–1836 Tobias von Wachter (* 1775; † 1839)
- 1836–1842 Johann Jakob von Wachter (* 1780; † 1862)
- 1842–1855 Georg Adolf von Schelhorn (* 1806; † 1855)
- 1855–1865 Ulrich Benedikt von Zoller (* 1820; † 1888)
- 1865–1884 Julius von Roeck (* 1818; † 1884)
- 1884–1909 Karl Scherer (* 1850; † 1922)
- 1910–1931 Friedrich Braun (* 1873; † 1960)
- 1932–1945 Heinrich Berndl (od 1935 NSDAP)
- 1945–1948 Georg Fey, CSU
- 1948–1952 Lorenz Riedmiller, SPD
- 1952–1966 Heinrich Berndl
- 1966–1968 Rudolf Machnig, SPD
- 1968–1980 Johannes Bauer, SPD
- 1980–2016 Ivo Holzinger, SPD
- 2016 Markus Kennerknecht, SPD
- 2016–2017 neobsazeno; vykonávající funkci: 2. Starosta Margareta Böckh, CSU
- 2017–2023 Manfred Schilder, CSU
- 2023– Johann Rothenbacher
Památky
[editovat | editovat zdroj]
- Marktplatz (Tržní náměstí) je centrem starého města, kolem něj jsou soustředěny hlavní historické stavby.
- Kostel sv. Martina luteránské církve, na základech z 9. století stojí trojlodní bazilika s pětibokým závěrem, z let 1325-1500, významná gotická architektura z konce 14. století, se síťovými klenbami; chórové gotické lavice vznikly kolem roku 1500, bývalý klášter křižovníků
- Frauenkirche - původem gotický Kostel Panny Marie
- Bettelturm - (Žebrácká věž), součást městské hradby z roku 1471
- Radnice - renesanční stavba s barokními úpravami fasády a interiérů
- Steuerhaus - renesanční budova bývalého daňového úřadu s podloubími; malby na fasádě z konce 19. století
- Zunfthaus - barokní cechovní dům kramářů
- Siebendächerhaus (Sedmistřechový dům) - měšťanský dům s hrázděnou konstrukcí
- Hermansbau - městský palác rodiny Hermanů z roku 1766, nyní Městské muzeum
Slavní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Bernhard Strigel (1461–1528), renesanční malíř - portrétista
- Johann Heiss (1640–1704), barokní malíř
- Amalie von Peter (1805–1853), malířka
- Holger Badstuber (* 1989), fotbalistar
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Tržní náměstí. -
Steuerhaus -
Cechovní dům -
Tržní náměstí -
Kostel sv. Martina -
Interiér kostela sv. Martina -
Frauenkirche -
Siebendächerhaus
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Memmingen na německé Wikipedii.
- ↑ Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Memmingen na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
