Lemuři
 Lemuři | |
|---|---|
 Nejznámější lemur kata (Lemur catta) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Nadřád | placentálové (Placentalia) |
| Řád | primáti (Primates) |
| Podřád | Strepsirhini |
| Infrařád | lemuři (Lemuriformes) Gray, 1821 |
.svg) | |
| Čeledě | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lemuři (Lemuriformes) je infrařád sdružující čtyři čeledě „pravých“ lemurů, kteří tvoří zvláštní skupinu v podřádu poloopic.
Evoluce
[editovat | editovat zdroj]Lemuři obývají výhradně Madagaskar, který je se svými cca 600 000 km² čtvrtý největší ostrov na světě. Je od jihovýchodního pobřeží Afriky oddělen hlubokou, na nejužším místě asi 370 km širokou úžinou. Pravděpodobně ve druhohorách se postupně začal Madagaskar s Indií oddělovat od Afriky. Zpočátku mělká úžina překlenuta úzkými spojovacími šíjemi dovolovala do pozdního eocénu nebo raného oligocénu migraci fauny z kontinentu. Pak se úžina mezi Afrikou rozšířila, oddělila se od Madagaskaru také Indie a po více než 60 miliónu let se madagaskarská fauna vyvíjela samostatně.
Samotný ostrov byl osídlen zhruba před 2000 lety africkými a malajsko-polynéskými kmeny. Tehdy se začala krajina měnit, ubylo postupně mnoho unikátních živočichů, vyhuben byl např. i lemur Megaladapis který byl dle kosterních pozůstatků veliký jako osel a vážil 200 kg. Druhy, které na Madagaskaru přežily, označujeme za živoucí fosilie, všude jinde již dávno v nelítostné konkurenci podlehli mladším, modernějším, zde však nepoznaly žádnou konkurenci. Lemuři obsadili téměř celý ostrov, rozšířili se do pralesů i savan, žijí v bažinatých i horských oblastech.[1]
Vznik jména
[editovat | editovat zdroj]Mnoho lemurů jsou noční tvorové s červeně nebo žlutě svítícími očima, s tapetum lucidum, reflexní odrazovou a světločivou vrstvou pod sítnicí oka, která umožňuje lepší vidění za šera a způsobuje v noci blýskavé svítící oči. Navíc se v noci hlasitě ozývají strašidelnými, lidský nářek připomínajícími hlasy. Staří pověrčiví Římané nazývali duchy zemřelých "lemures", počátkem května pro ně na usmíření pořádali svátky. První Francouzi, kteří na Madagaskaru přistáli a uslyšeli naříkavé plačtivé hlasy, dali jejím původcům, lemurům, toto jméno, které pak kodifikoval Linné.[1]
Vymezení pojmů
[editovat | editovat zdroj]Pojmenování lemuři se mnohdy nesprávně používá v širším smyslu, sensu lato, jsou takto nazývány všechny madagaskarské opice, které patří do podřádu poloopic. Viz [2] apod. Mezi lemury patří pouze rody z čeledí lemurovití noční, lemurovití denní, indriovití a makiovití, které společně vytvářejí infrařád lemuři.[3][4]
Někdy je chybně uváděno, že z lemurů, tj. z poloopic, vznikli vyšší primáti a tudíž i dnešní opice. U předchůdců dnešních poloopic však nebyly nalezeny žádné náznaky toho, že se z nich vyšší primáti vyvinuli. Vyvozuje se proto, že poloopice nejsou předchůdci vyšších primátů, ale že se vyvíjely současně ze společného předka od pozdního paleocénu (asi před 60 mil. let).[5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Lemuři jsou jedni od druhých vzhledově dosti odlišní, někteří měří jen 12 cm a mají ocásek delší než tělo (maki trpasličí), jiní jsou velicí okolo 60 cm, váží téměř 10 kg a ocas téměř nemají (indri indri). Většinou žijí výhradně na stromech, výjimky si hledají potravu na zemi (lemur kata), někteří jsou denní a jiní (těch je nepoměrně více), noční živočichové. Vyjma indri mají dlouhé chlupaté ocasy, které však nejsou chápavé. Obě pohlaví jsou prakticky vzhledově monoformní.[1]
Lemuři (i některé jiné poloopice) mají zvláštně utvářené končetiny. Jakmile pokrčí loket nebo koleno, sevřou jim zvláště upravené šlachy samočinně prsty. Lemurům tedy stačí jen pokrčit se na větvi a mohou klidně spát, protože svaly jim udržují prsty sevřené a nemohou spadnout. Obdobné zařízení má i většina ptáků. Lemuři mají na všech prstech nehty, kromě druhého prstu zadních nohou které mají drápky. Na pažích mají žlázy s pachovým sekretem. Několikrát denně si řezáky a špičáky spodní čelisti, tzv. zubním hřebenem, kartáčují srst a tyto výměšky roztírají po celém těle. Mají prostorové vidění a velmi vyvinutý čich. Jsou převážně vegetariáni, avšak příležitostně nepohrdnou ani hmyzem nebo drobnými obratlovci. Plody i listy trhají přímo tlamou. Po stromech se pohybují po čtyřech, mezi stromy přeskakují. V klidu bývají přitisknutí ke kmenům nebo hrubým svislým větvím, z této polohy i skáčou.
Lemuři aktivní ve dne žijí ve skupinách, naopak lemuři činorodí v noci jsou spíše samotáři a scházejí se jen k páření. Komunikace mezi lemury probíhá převážně vokálně a pak také pomoci pachů, kterým se identifikují třeba jedinci ve skupině nebo březí samice. V některých skupinách žije několika samců i samic a není žádné vůdcovství patrno, u jiných druhů mají dominantní postavení samice, vybírají místa pro krmení a dokonce hájí skupinu s mláďaty proti konkurenci. Teritoria většinou značkují samci pachem a hlasitým voláním. O mláďata se starají výhradně samice, skoro všechny je zpočátku přenášejí zavěšena na prsou, později na zádech.
Některé druhy lemurů jsou výjimečně početné a chovají se v zoologických zahradách, kde se i rozmnožují (lemur kata), jiné druhy jsou málo četné a žijí tak skrytým životem, že o nich není dostatek informací.[6][7] Početnou kolekci 5 druhů chová např. Zoopark Zájezd, kde řadu let úspěšně rozmnožují lemury kata, lemury hnědé, lemury límcové, lemury tmavé a lemury vari.
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Mezi lemury zařazujeme:[3]
podřád Poloopice (Strepsirrhini) │ ├── infrařád lemuři (Lemuriformes) Gray, 1821 │ │ ├── nadčeleď lemurové (Lemuroidea) Gray, 1873 │ │ │ ├── čeleď lemurovití denní (Lemuridae) Gray, 1821 │ │ ├── rod lemur (Lemur) Linnaeus, 1758 │ │ ├── rod lemur (Eulemur) Simons et Rumpler, 1988 │ │ ├── rod lemur (Hapalemur) I. Geoffroy, 1851 │ │ ├── rod lemur (Prolemur) Gray, 1871 │ │ └── rod vari (Varecia) Gray, 1863 │ │ │ ├── čeleď lemurovití noční (Lepilemuridae) Gray, 1870 │ │ └── rod lemur (Lepilemur) I. Geoffroy, 1851 │ │ │ └── čeleď indriovití (Indridae) Burnett, 1828 │ ├── rod avahi (Avahi) Jourdan, 1834 │ ├── rod indri (Indri) É. Geoffroy et G. Cuvier, 1796 │ └── rod sifaka (Propithecus) Bennett, 1832 │ └── nadčeleď makiové (Cheirogaleoidea) Gray, 1873 │ └── čeleď makiovití (Cheirogaleidae) Gray, 1873 ├── rod maki (Allocebus) Petter-Rousseaux et Petter, 1967 ├── rod maki (Cheirogaleus) É. Geoffroy, 1812 ├── rod maki (Microcebus) É. Geofroy, 1834 ├── rod maki (Mirza) Gray, 1870 └── rod maki (Phaner) Gray, 1870
Ohrožení, přežití
[editovat | editovat zdroj]Lemuři jsou jako celek, podle Červeného seznamu IUCN, počítáni mezi ohrožené živočichy. Jejich největším nepřítelem nejsou dravci ani domorodí lovci, ale hlavně rozvíjející se hospodářství Madagaskaru a nárůst populace. Jsou totiž ničeny jejich přírodní biotopy, mnohé lesy jsou ve velkém mýceny pro prodej dřeva, v dříve neprostupných lesích jsou vytvořeny silnice, pro některé druhy lemurů nepřekročitelné a dále jsou z bývalých rozsáhlých pralesů stále klučena další a další území pro pole nutná k obživě rozrůstající se populace.
Všechny druhy lemurů jsou chráněny CITES, který zavedl zákonná opatření pro potírání nelegálního obchodu s těmito vzácnými zvířaty.[6]
Chov v zoo
[editovat | editovat zdroj]V evropských zoo jsou lemuři chováni často, zejména lemur kata.[8]
Velké kolekce lemurů chovají v Česku tyto zoologické zahrady:
- Zoo Plzeň – ke konci roku 2020 celkem 15 druhů[9]: lemur hnědý, lemur rudočelý, lemur běločelý, lemur límcový, lemur tmavý, lemur rudobřichý, lemur kata, lemur rákosový, maki myší, maki Ganzhornův, maki Goodmanův, maki tlustoocasý, vari černobílý, vari pásový, vari červený
- Zoo Ostrava – ke konci roku 2020 celkem 9 druhů[10]: lemur běločelý, lemur šedohlavý, lemur Sclaterův, lemur tmavý, lemur mongoz, lemur červenobřichý, lemur kata, vari červený, vari černobílý
- Zoo Jihlava – ke konci roku 2020 celkem 8 druhů[11]: lemur bambusový, lemur kata, lemur límcový, lemur rudočelý, lemur tmavý (neboli černý), maki Ganzhornův, maki Goodmanův, vari červený
- Zoopark Zájezd – ke konci roku 2020 celkem 6 druhů[12] : lemur běločelý, lemur hnědý, lemur kata, lemur límcový, lemur tmavý, vari černobílý
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Dobroruka Luděk, 1979, Zvířata celého světa, Státní zemědělské nakladatelství, svazek 5
- ↑ vesmir.msu.cas.cz. vesmir.msu.cas.cz [online]. [cit. 2010-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-06.
- ↑ a b animaldiversity.ummz.umich.edu
- ↑ www.biolib.cz
- ↑ userweb.pedf.cuni.cz. userweb.pedf.cuni.cz [online]. [cit. 2012-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-21.
- ↑ a b www.tigerhomes.org. www.tigerhomes.org [online]. [cit. 2010-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-25.
- ↑ www.afrikaonline.cz. www.afrikaonline.cz [online]. [cit. 2010-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ www.Zootierliste.de. www.zootierliste.de [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zprávy. www.zooplzen.cz [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva - O zoo - Zoo Ostrava. www.zoo-ostrava.cz [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zprávy Archivy [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva Zoopark Zájezd 2020, 2021
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu lemuři na Wikimedia Commons 
Taxon Lemuriformes ve Wikidruzích- www.globio.org
- www.pbs.org
- www.iucnredlist.org
- www.nhc.ed.ac.uk
- Lemuři podle vědců směřují k vyhynutí. Mizí spolu s deštnými pralesy
