Kyselina jodná
Kyselina jodná | |
---|---|
Kuličkový model molekuly | |
Kuličkovo–tyčinkový model molekuly | |
Obecné | |
Systematický název | Kyselina jodná |
Anglický název | Hypoiodous acid |
Německý název | Hypoiodige Säure |
Sumární vzorec | HIO |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 14332-21-9 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 143,89 g/mol |
Disociační konstanta pKa | 10,5 (ve vodě, odhad) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyselina jodná je anorganická sloučenina, kyselina se vzorcem HIO, jedná se o jednu ze čtyř kyslíkatých kyselin jodu (další jsou kyselina joditá, jodičná a jodistá).
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Kyselina jodná se připravuje reakcí oxidu rtuťnatého s kyselinou jodovodíkovou:[1]
HgO + HI → Hg + HIO
Vzniklá kyselina se snadno rozkládá disproporcionací:[1]
5 HIO → HIO3 + 2 I2 + 2 H2O
Reaktivní roztoky jodnanů (solí kyseliny jodné) se připravují reakcí jodu se studenými roztoky hydroxidů alkalických kovů:[1][2]
I2 + 2 KOH → KIO + KI + H2O
Jodnany se rychle rozkládají disproporcionací na jodidy a jodičnany.[1]
Použití
[editovat | editovat zdroj]Tato kyselina je silným dezinfekčním prostředkem a je jodovým analogem kyseliny chlorné vznikající mísením chloru s vodou.
Používá se jako aktivní přísada použitelná k dezinfekci v jodových roztocích používaných v lékařství.[zdroj?]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hypoiodous acid na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Egon Wiberg, Arnold Frederick Holleman (2001) Inorganic Chemistry, Elsevier ISBN 0-12-352651-5
- ↑ GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 2.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 1635 s. s. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. S. 1057.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina jodná na Wikimedia Commons