Kateřina Pavlovna Ruská
| Kateřina Pavlovna | |
|---|---|
| Württemberská královna | |
 Portrét Kateřiny Pavlovny (1806-1807) Johann Friedrich August Tischbein | |
| Doba vlády | 30. října 1816 – 9. ledna 1819 |
| Korunovace | 1816 |
| Narození | 10. května 1788 Puškin |
| Úmrtí | 9. ledna 1819 (ve věku 30 let) Stuttgart |
| Předchůdce | Šarlota Hannoverská |
| Nástupce | Pavlína Württemberská |
| Sňatek | 1. 3. srpna 1809 2. 24. ledna roku 1816 |
| Manžel | Jiří Oldenburský Vilém I. Württemberský |
| Potomci | Alexandr Oldenburský Petr Oldenburský Marie Oldenburská Žofie Württemberská |
| Dynastie | Holstein‑Gottorp‑Romanov |
| Otec | Pavel I. Ruský |
| Matka | Žofie Dorota Württemberská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kateřina Pavlovna Ruská (rusky Екатерина Павловна) (10. května 1788 Carské Selo – 9. ledna 1819 Stuttgart) byla rodem ruská velkokněžna a jako manželka württemberského krále Viléma I. württemberská královna.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Původ, mládí
[editovat | editovat zdroj]
Kateřina Pavlovna se narodila jako šesté dítě/čtvrtá dcera ruského cara Pavla I. a jeho druhé manželky carevny Marie Fjodorovny, narozená jako princezna Sofie Dorota Württemberská. Jméno dostala po své babičce, carevně Kateřině. Měla devět sourozenců a byla sestrou cara Alexandra I.
Kateřinino dětství bylo šťastné, výchova a vzdělání bylo pod starostlivým dohledem její matky. Vynikala mimořádným intelektem a vzděláním, stejně jako nevšední krásou a skvělými organizačními i diplomatickými schopnostmi. Měla hluboký vztah se svým nejstarším bratrem, cesarevičem Alexandrem (pozdějším carem Alexandrem I.) a po celý svůj život udržovala s Alexandrem blízké kontakty; byla nejmilejší sestrou carovou a jednou z nemnoha osob, které bezvýhradně miloval.
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]V době napoleonských válek, na Erfurtském kongresu v roce 1808 předložil Alexandrovi I. francouzský diplomat Talleyrand jménem francouzského císaře Napoleona Bonaparte, nedlouho předtím rozvedeného se svou první ženou Josefinou de Beauharnais, návrh na uzavření manželství Napoleona s Kateřinou, čímž chtěl získat Rusko na svou stranu. Rodina Kateřiny byla zaskočena a dotčena, ba uražena a nabídka byla odmítnuta, především na nátlak samotné Kateřiny a její matky. (Někteří historikové se dokonce domnívají, že pyšné odmítnutí "neurozeného tyrana – Korsičana" bylo jednou z hlavních příčin války Napoleona s Ruskem v roce 1812.)
Carevna-vdova místo toho zorganizovala sňatek Kateřiny s oldenburským vévodou Jiřím, druhým synem velkovévody oldenburského Petra I. a ruským generálem a gubernátorem Estonské a Tverské gubernie.
První manželství
[editovat | editovat zdroj]Mimořádně krásná, inteligentní a temperamentní Kateřina Pavlovna se za Jiřího provdala 3. srpna roku 1809. Manželé se usadili v Tveru, městě mezi Moskvou a Petrohradem, kde vedli dvůr, jenž si v ničem nezadal s carským dvorem v Petrohradu. V roce 1812 Kateřina Pavlovna horlivě podporovala odpor svého národa proti Napoleonovu napadení Ruska a postavila celý pluk, který se účastnil všech důležitých bitev této války.
Kateřina byla svému nepříliš přitažlivému manželovi oddaná a její manželství bylo spořádané, mělo však krátkého trvání, neboť 15. prosince roku 1812 zemřel Jiří na břišní tyfus. Z jejich manželství se narodili dva synové:
- Petr Jiří Pavel Alexandr Oldenburský (30. srpna 1810 – 16. listopadu 1829)
- Konstantin Fridrich Petr Oldenburský (26. srpna 1812 – 14. května 1881), vévoda oldenburský, ⚭ 1837 Tereza Nasavsko-Weilburská (17. dubna 1815 – 8. prosince 1871)
Ovdovělá Kateřina Pavlovna odcestovala spolu se svým bratrem Alexandrem do Anglie, aby se setkali s princem regentem Jiřím a poté do Vídně, kde se účastnili vídeňského kongresu; Kateřina nebyla bez vlivu na jeho průběh; stejně tak výrazně napomohla realizaci sňatku své nejmladší sestry Anny Pavlovny s následníkem nizozemského trůnu, oranžským princem Vilémem.
Druhé manželství
[editovat | editovat zdroj]V Anglii se setkala poprvé s württemberským princem Vilémem. Mezi oběma mladými lidmi vznikla láska na první pohled. Vilém však byl již ženatý s Karolinou Augustou Bavorskou (manželství bylo bezdětné a platilo za nešťastné), učinil však první kroky k jeho rozvodu a v srpnu 1814 bylo jeho manželství s Karolinou Augustou württemberským soudem rozloučeno a roku 1815 papežem Piem VII. anulováno. (Karolina Augusta se posléze 24. září 1816 stala čtvrtou manželkou rakouského císaře Františka I.; i toto její manželství zůstalo bezdětné, bylo však šťastné a spokojené a Karolína se láskyplně starala o všechny své nevlastní děti).
Vilém a Kateřina se vzali 24. ledna roku 1816 v Sankt Petěrburgu. Z jejího druhého manželství se narodily dvě dcery:
- Marie Frederika Šarlota (30. října 1816 – 4. ledna 1887), ⚭ 1840 hrabě Alfred von Neipperg (1807–1865)
- Žofie Frederika Matylda (17. června 1818 – 3. června 1877), ⚭ 1839 Vilém III. Nizozemský (19. února 1817 – 23. listopadu 1890), lucemburský velkovévoda, limburský vévoda a nizozemský král od roku 1849 až do své smrti
Nedlouho po jejich sňatku nastoupil Vilém po smrti svého otce na württemberský trůn a Kateřina se stala württemberskou královnou. Aktivně se podílela na charitativní práci ve své nové vlasti, horlivě se starala o vzdělání lidu a zakládala různé společensky prospěšné instituce.
Zemřela neočekávaně v jedenatřiceti letech v lednu roku 1819 na zápal plic při růži. Po její smrti vystavěl král Vilém v Rotenbergu u Stuttgartu Württemberské mauzoleum, které věnoval její památce. Pochována byla v kostele sv. Kateřiny na vrchu Rottenberg ve Stuttgartu.
Vilém se po roce znovu oženil se svou sestřenicí Pavlínou Württemberskou.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kateřina Pavlovna Ruská na Wikimedia Commons - Kateřina Pavlovna na thePeerage.com
- Kateřina Pavlovna na peoples.ru
| Württemberská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Šarlota Hannoverská |
1816–1819 Kateřina Pavlovna Ruská |
Nástupce: Pavlína Württemberská |
