Heřman II. Celjský

Heřman II. Celjský
	hrabě z Celje
	Heřman Celjský v Richentalově kronice
Tituly	chorvatský bán
Narození	1361; Celje
Úmrtí	13. října 1435 (ve věku 73–74 let); Bratislava
Pohřben	Klášter Pleterje
Manželka	Anna ze Schaunbergu
Potomci	Fridrich II. Celjský; Heřman III. Celjský; Alžběta Celjská; Anna Celjská; Ludvík; Barbora Celjská; Heřman Celjský
Dynastie	Celjští
Otec	Heřman I. Celjský
Matka	Kateřina Bosenská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heřman II. Celjský (1361 – 13. října 1435, Bratislava) byl hrabě z Celje a bán Chorvatska, Slavonie a Dalmácie. Roku 1403 založil kartuziánský klášter Pleterje.

Život

Narodil se jako syn Heřmana I. Celjského a Kateřiny, dcery bosenského bána Štěpána II. Kotromaniće. Po roce 1385 se stal hlavou dynastie Celjských.

V bitvě u Nikopole v roce 1396 zachránil život uherskému králi a budoucímu císaři Zikmundovi Lucemburskému a stal se jeho rádcem a důvěrníkem. V únoru 1397 se podílel na potlačení vzpoury Lackfiovců proti Zikmundovi, který mu pak svěřil do správy zabavené majetky Lackfiovců v Záhoří (Varaždinská župa) a Mezimuří. V srpnu 1397 dostal darem hrady Vrbovec a Vinica a město Varaždin. V roce 1399 dostal celé Záhoří s dalšími osmi hradními panstvími (Cesargrad, Kostel, Krapina, Oštrc, Lobor, Belec, Trakošćan, Lepoglava). Od té doby měl titul hraběte z Celje a Záhoří a patřil k nejmocnějším pánům v Uhersku.

V roce 1401 se podílel na vysvobození Zikmunda ze zajetí, jehož tehdy zasnoubil se svou dcerou Barborou. Za manželku si ji Zikmund vzal v listopadu 1405. Další dceru, Annu, zasnoubil s Mikulášem II. Gorjanským, vzali se před rokem 1408. Spolu se synem Fridrichem se stal v roce 1408 zakládajícím členem Dračího řádu. Zúčastnil se kostnického koncilu. Byl rozhodčím sporu rakouských vévodů Leopolda IV. a Arnošta Železného. Bosenský král Štěpán Tvrtko II. mu odkázal zemi, neboť nezanechal dědice.

V Uhersku dlouhý čas nezastával žádnou hodnost, s výjimkou chorvatsko-slavonského bánství, které zastával od dubna 1406 do ledna 1408. Až v roce 1423 se stal slavonským bánem a tuto hodnost zastával až do své smrti.

Ve 20. letech 15. století se zkomplikoval jeho rodinný život. Syn Fridrich v roce 1422 zavraždil svou manželku Alžbětu Frankopanskou, protože si chtěl vzít za manželku svou milenku Veroniku Desenišskou. Zikmund ho odsoudil a odevzdal otci do vězení. Heřman zavřel syna na hradě Celje a Veroniku uškrtil. Když v roce 1426 zemřel po pádu z koně^[1] jeho nejmladší syn Heřman, byl Fridrich jediným dědicem a zakrátko byl omilostněn. Po smrti Heřmana v roce 1435 vedoucí úlohu v rodině převzal Oldřich II. Celjský, Fridrichův syn.

Literatura

Művészet Zsigmond király korában 1387 - 1437 (Budapešť, 1987) ISBN 963-7381-31-7

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermann II. Celjský na slovenské Wikipedii.

↑ DVOŘÁKOVÁ, Daniela. Barbora Celjská. Čierna kráľovná. Životný príbeh uhorskej, rímsko-nemeckej a českej kráľovnej [1392 - 1451]. [s.l.]: Vydavateľstvo Rak, 2014. ISBN 978-80-85501-60-5.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Heřman II. Celjský na Wikimedia Commons

Předchůdce:
Ladislav Grdevacký

chorvatský bán
1406–1407

Nástupce:
Heřman II. Celjský

Předchůdce:
Heřman II. Celjský

slavonský bán
1423–1435

Nástupce:
Mikuláš Frankopan

[1] DVOŘÁKOVÁ, Daniela. Barbora Celjská. Čierna kráľovná. Životný príbeh uhorskej, rímsko-nemeckej a českej kráľovnej [1392 - 1451]. [s.l.]: Vydavateľstvo Rak, 2014. ISBN 978-80-85501-60-5.

[1]