Harald IV. Norský
| Harald IV. Gille | |
|---|---|
| norský král | |
 Harald Gille při zkoušce žhavým železem, ilustrace Gerharda Muntheho. | |
| Doba vlády | 1130–1136 |
| Narození | asi 1102 Irsko/Hebridy |
| Úmrtí | 14. prosinec 1136 Bergen] |
| Předchůdce | Sigurd I. Norský |
| Nástupce | Inge I. Norský Sigurd II. Norský |
| Manželka | Ingrid Ragnvaldsdotter |
| Potomci | Inge I. Norský Sigurd II. Norský Øystein Haraldsson Brigida Haraldsdotter |
| Otec | údajně Magnus III. Norský |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Harald IV. Gille (staroseversky: Haraldr gilli nebo Haraldr gillikristr; † 14. prosinec 1136) byl norský král v letech 1130–1136. Jeho přízvisko Gille zřejmě vychází z fráze Gilla Críst, sluha Kristův.
Život
[editovat | editovat zdroj]Harald se narodil okolo roku 1102 v Irsku nebo na Hebridách. Okolo roku 1127 odplul do Norska a prohlásil se za nemanželského syna krále Magnuse III., který navštívil Irsko krátce před svou smrtí v roce 1103. Tato verze je pravděpodobná, protože irské zdroje uvádějí další Magnusovy potomky a je znám jeho zájem o přinejmenším jednu Irku.[1] Harald se tak prohlásil za nevlastního bratra vládnoucího krále Sigurda I. a zřejmě úspěšně prošel zkouškou rozžhaveným železem. Domnělé příbuzenství Sigurd uznal pod podmínkou, že Harald si nebude nárokovat politickou moc během života jeho ani jeho syna Magnuse IV.
Když král Sigurd v roce 1130 zemřel, Harald byl zvolen králem poloviny země. Král Magnus se tedy o moc musel podělit.[2] Po čtyřech letech nelehkého míru se Magnus začal otevřeně připravovat na válku s Haraldem. 9. srpna 1134 ho porazil v rozhodující bitvě u Färlevu a Harald utekl do Dánska.
Proti vůli svých rádců Magnus rozpustil armádu a odcestoval do Bergenu, aby tam strávil zimu. Harald se vrátil do Norska s novou armádou a podporou dánského krále Erika II. Před Vánoci dosáhl Bergenu, přičemž Magnus měl málo mužů, takže město snadno podlehlo Haraldově armádě (7. ledna 1135).
Magnus byl zadržen a zbaven trůnu, byl oslepen, vykastrován a byla mu useknuta jedna noha. Poté skončil v klášteře Nidarholm na ostrově Munkholmen, kde nějaký čas strávil jako mnich. Haralda Gilleho v roce 1136 nechal zabít Sigurd Slembe, další uchazeč o trůn, který se králem prohlásil v roce 1135.[3]
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]Haraldovou manželkou byla Ingrid Ragnvaldsdotter, dcera Ragnvalda Ingessona, syna a dědice švédského krále Ingeho I. S ní měl Harald syna Ingeho I. Podle ság byl předtím Harald ženatý s Bjadok, podle pozdější skotské klanové tradice dcerou Gilledomnana mac Solama. Jejich synem byl jeden z budoucích norských králů Øystein II. Mezi Haraldovy konkubíny patřila Tora Guthormsdóttir, dcera Guttorma Gråbardeho, která mu porodila syna Sigurda II. Dále měl syna jménem Magnus, který zemřel v roce 1145 v deseti letech.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Alexander Bugge (ed. & tr.), of Duald Mac Firbis, On the Fomorians and the Norsemen. Christiania: J. Chr. Gundersens Bogtrykkeri. 1905.
- ↑ Saga of Magnus the Blind and of Harald Gille (Heimskringla). omacl.org [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-07.
- ↑ Gilchrist Harald 4 Gille (Store norske leksikon)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Harald IV. Norský na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harald IV of Norway na anglické Wikipedii.
| Předchůdce: Sigurd I. Norský |
|
Norský král 1130–1136 s Mangusem IV. (1130–1135) |
|
Nástupce: Inge I. Norský Sigurd II. Norský |