George Francis FitzGerald
George Francis FitzGerald | |
---|---|
Narození | 3. srpna 1851 Dublin |
Úmrtí | 21. února 1901 (ve věku 49 let) Dublin |
Místo pohřbení | Mount Jerome Cemetery |
Alma mater | Trinity College |
Povolání | fyzik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatel | Trinity College |
Ocenění | Královská medaile (1899) člen Královské společnosti |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
George Francis FitzGerald (3. srpna 1851 Dublin – 22. února 1901 Dublin) byl irský fyzik a matematik, který proslul především objevem kontrakce délek a pracemi v oblasti elektromagnetismu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se roku 1851 v Dublinu. Jeho otec William byl profesorem filosofie, později se stal biskupem, strýcem z matčiny strany byl fyzik George Johnstone Stoney. V 16 letech nastoupil FitzGerald na univerzitu v Dublinu, kde následně strávil zbytek své vědecké kariéry.
Spolu s několika dalšími vědci jako byli Heinrich Rudolf Hertz, Oliver Lodge a Oliver Heaviside patřil k vůdčím postavám fyziky elektromagnetismu 2. poloviny 19. století. V roce 1883 navrhl FitzGerald zařízení na výrobu elektromagnetických vln za pomoci rychle oscilujícího elektrického proudu. Ty byly skutečně experimentálně doloženy Hertzem o 5 let později.
Roku 1889 navrhl vysvětlení negativního výsledku Michelsonova-Morleyho experimentu, které spočívalo v tom, že by byly všechny objekty zkráceny ve směru pohybu. Podobnou myšlenku formuloval a rozpracoval v roce 1892 i Hendrik Antoon Lorentz. Později se kontrakce délek stala zásadní součástí speciální teorie relativity vytvořené v roce 1905 Albertem Einsteinem.
FitzGerald v březnu 1895 jako šestý v pořadí zakoupil kluzák Otto Lilienthala „Normalsegelapparat“. Společně se svými studenty zkoušel, jak kluzák funguje, ale neúspěšně. O svých zkušenostech s ním sepsal zprávu v časopise Royal Aeronautical Society „The Aeronautical Journal“.[1]
FitzGerald trpěl vážnými problémy trávicího ústrojí, jejichž následkem zemřel v 49 letech roku 1901.
Byl ženatý, měl tři syny a pět dcer.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Francis FitzGerald na anglické Wikipedii.
- ↑ Werner Schwipps: Der Mensch fliegt – Lilienthals Flugversuche in historischen Aufnahmen; Bernard & Graefe Verlag, Koblenz 1988, ISBN 3-7637-5838-0., s. 128
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu George Francis FitzGerald na Wikimedia Commons