Ozornovité
Ozornovité | |
---|---|
Ozorna Cytinus ruber | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | slézotvaré (Malvales) |
Čeleď | ozornovité (Cytinaceae) A.Rich., 1824 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ozornovité (Cytinaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu slézotvaré (Malvales). Jsou to nezelení parazité rostoucí na kořenech hostitelských rostlin. Čeleď zahrnuje 12 druhů ve 3 rodech, které byly v minulosti řazeny do čeledi rafléziovité. Jsou rozšířeny ve Středomoří, Jižní Africe, Madagaskaru, Střední Americe a Kolumbii. Dva zástupci rodu ozorna se vyskytují i v jižní Evropě.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zástupci obou rodů čeledi ozornovité jsou nezelení bezkořenní parazité, získávající živiny i asimiláty z kořenů hostitelských rostlin. Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé. Listy jsou redukované na pouhé šupinky na kvetoucím stonku. Květy jsou drobné, často zapáchající, pravidelné, uspořádané v klasovitých květenstvích. Okvětí je 4-četné, nerozlišené na kalich a korunu, poněkud dužnaté, srostlé v květní trubku. Tyčinek je mnoho a jsou volné. Semeník je spodní, srostlý ze 4 až 8 plodolistů a se stejným počtem komůrek, s jedinou čnělkou. V každém plodolistu je mnoho vajíček. Plodem je bobule s mnoha drobnými semeny.[1]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Čeleď zahrnuje 12 druhů ve 3 rodech.[2] Ozorna (Cytinus) se vyskytuje ve Středomoří, v Jižní Africe a na Madagaskaru, rod Bdallophytum ve Střední Americe.[3] V roce 2012 byl ze severní Kolumbie popsán další, monotypický rod, Sanguisuga.[4] V jižní Evropě rostou dva zástupci čeledi: ozorna obecná (Cytinus hypocystis) a ozorna Cytinus ruber.[5] V České republice se nevyskytují.
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rody stávající čeledi Cytinaceae byly v klasické taxonomii řazeny spolu s dalšími podobnými parazitickými rody do široce pojaté čeledi Rafflesiaceae. Až výsledky molekulárních analýz ukázaly, že mnohé tyto druhy nejsou přes morfologickou podobnost nijak blízce příbuzné a byly rozděleny do několika samostatných čeledí, řazených dokonce do různých řádů. Nejblíže příbuznou skupinou je podle kladogramů APG čeleď Muntingiaceae.[3]
Ekologické interakce
[editovat | editovat zdroj]Oba středomořské druhy ozorny parazitují na cistech (Cistus), zatímco jihoafrické především na hvězdnicovitých (Asteraceae). Jihoamerické druhy Bdallophytum jsou nejčastěji nacházeny na dřevinách rodu březule (Bursera).[3]
Přehled rodů
[editovat | editovat zdroj]Bdallophytum (alternativně Bdallophyton), Cytinus, Sanguisuga[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Cytinaceae [online]. [cit. 2012-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-06. (anglicky)
- ↑ a b HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017 [cit. 2017-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-27. (anglicky)
- ↑ a b c STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ FERNÁNDEZ-ALONSO, José Luis; CUADROS-VILLALOBOS, Hermes. Sanguisuga, un género nuevo. Caldasia. July/Dec. 2012, čís. 34(2). Dostupné online.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu ozornovité na Wikimedia Commons
- Taxon Cytinaceae ve Wikidruzích