Vietnamské číslice
Historicky má vietnamština dvě sady čísel: jednu etymologicky původní vietnamskou a druhou, která využívá vietnamských slov čínského původu (cca 30 % vietnamské slovní zásoby je čínského původu, ze 60 % užívaného ve formálních textech). V moderním jazyce se rodný vietnamský slovník používá jak pro každodenní počítání, tak pro matematické účely. Čínsko-vietnamská slovní zásoba se používá pouze v ustálených výrazech či souslovích (podobně se v evropských jazycích používají latinské a řecké číslovky). Čínsko-vietnamská slova se také používají pro jednotky od řádu deseti tisíc více, pro něž původní vietnamština neměla výrazy (jako v evropských jazycích slova milion, bilion, trilion apod.).
Koncept
[editovat | editovat zdroj]Z jazyků čínské kulturní sféry používají japonština a korejština dva číselné systémy, jeden nativní a jeden čínský a ten, která se běžně používá, je čínský. Naproti tomu ve vietnamštině se čínský systém běžně nepoužívá. Čísla od 1 do 1000 jsou vyjádřena pomocí nativního vietnamského slovníku a pouze několik čísel (například 1 000 000, triệu) jsou založeny na čínsko-vietnamském slovníku.
V moderním psané vietnamštině jsou čísla psána vietnamskou abecedou (latinkovým skriptem quốc ngữ) nebo arabskými číslicemi. Před 20. stoletím se ve Vietnamu oficiálně používalo klasické čínské písmo a pomocí čínských znaků se psala i čínsko-vietnamská čísla.
Základní znaky
[editovat | editovat zdroj]Mezi základní vlastnosti vietnamského číselného systému patří:
- Na rozdíl od jiných číselných systémů z čínské kulturní sféry vietnamština počítá hodnoty podobně jako moderní Evropané) v tisících spíše než v myriádách . Například „123123123“ se ve vietnamštině zaznamenává jako „123 milionů, 123 tisíc a 123“ zatímco v čínštině, japonštině a korejštině se stejné číslo uvádí jako „1 億 2312 萬 3123“ (1 stomilion, 2312 myriád-desetitisíců a 3123).
- Čínsko-vietnamská čísla se v moderní vietnamštině nepoužívají často. Čínsko-vietnamská čísla jako „vạn/萬“ = deset tisíc, „ức/億“ = sto tisíc a „triệu/兆“ = milion se používá pro čísla přesahující tisíc, avšak s výjimkou „triệu“ se nepoužívají často.
- Mimo fixních čínsko-vietnamských výrazů se čínsko-vietnamská slova obvykle používají v kombinaci s rodnými vietnamskými slovy.
Následující tabulka uvádí přehled základních vietnamských číselných údajů, které jsou poskytovány v nativní i čínsko-vietnamské podobě. U každého čísla je zvýrazněna běžně používaná forma. Někde jsou rozdíly mezi hanojským a saigonovým dialektem.
Number | vietnamsky | čínsko-vietnamsky | Notes | |
---|---|---|---|---|
Quốc Ngữ | Quốc Ngữ | Hán tự | ||
0 | - | không • linh | 空 • 〇(零) | přejaté slovo užívané především v matematických a fyzikálních publikacích či v hovorovém jazyce |
1 | một | nhất | 一(壹) | |
2 | hai | nhị | 二(貳) | |
3 | ba | tam | 三(叄) | |
4 | bốn | tứ | 四(肆) | |
5 | năm | ngũ | 五(伍) | v hanojském dialektu často vyslovováno jako „lăm“, homonymum „năm/𢆥“ znamená rok |
6 | sáu | lục | 六(陸) | |
7 | bảy | thất | 七(柒) | v různých dialektech vyslovováno „bẩy“ |
8 | tám | bát | 八(捌) | |
9 | chín | cửu | 九(玖) | |
10 | mười • một chục | thập | 十(拾) | chục je hovorové |
100 | trăm • một trăm | bách | 百(佰) | |
1,000 | nghìn (ngàn) • một nghìn (ngàn) | thiên | 千(仟) | |
10,000 | mười nghìn (ngàn) | vạn • một vạn | 萬 • 𠬠萬 | slovo „một/𠬠“ = 1 ve výrazu „một vạn/𠬠萬“ je z vietnamštiny |
100,000 | trăm nghìn (ngàn) • một trăm nghìn (ngàn) | ức • một ức • mười vạn | 億 • 𠬠億 • 𨒒萬 | dtto |
1,000,000 | - | triệu • một triệu • một trăm vạn | 兆 • 𠬠兆 • 𠬠𤾓萬 | dtto |
10,000,000 | mười triệu | 𨒒兆 | dtto | |
100,000,000 | trăm triệu | 𤾓兆 | dtto | |
1,000,000,000 | - | tỷ | 秭 | |
1012 | nghìn (ngàn) tỷ | 𠦳秭 | ||
1015 | - | triệu tỷ | 兆秭 | |
1018 | - | tỷ tỷ | 秭秭 |
Další čísla
[editovat | editovat zdroj]Číslo | Quốc Ngữ | Hán - Nôm | Poznámky |
---|---|---|---|
11 | mười một | 𨒒𠬠 | |
12 | mười hai • một tá | 𨒒𠄩 • 𠬠 tá | một tá/𠬠 tá se používá jako tucet v matematických příkladech |
14 | mười bốn • mười tư | 𨒒𦊚 • 𨒒四 | mười tư/𨒒四 se často používá při příležitostech souvisejících s literaturou |
15 | mười lăm | 𨒒𠄻 | |
19 | mười chín | 𨒒𠃩 | |
20 | hai mươi • hai chục | 𠄩𨒒 • 𠄩𨔿 | |
21 | hai mươi mốt | 𠄩𨒒𠬠 | u čísel, která obsahují číslici 1 od 21 do 91, se číslo 1 vyslovuje „mốt“ |
24 | hai mươi tư | 𠄩𨒒四 | když se číslice 4 objeví v číslech po 20 jako poslední číslice tříciferné skupiny, běžně se užívá „ tư/四 “. |
25 | hai mươi lăm | 𠄩𨒒𠄻 | |
50 | năm mươi • năm chục | 𠄼𨒒 • 𠄼𨔿 | |
101 | một trăm linh một • một trăm lẻ một | 𠬠𤾓零𠬠 • 𠬠𤾓𥘶𠬠 | severní Vietnam / jižní Vietnam |
1001 | một nghìn (ngàn) không trăm linh một • một nghìn (ngàn) không trăm lẻ một | 𠬠𠦳空𤾓零𠬠 • 𠬠𠦳空𤾓𥘶𠬠 | když jsou stovky číslic obsazeny nulou, jsou vyjádřeny pomocí „không trăm/空𤾓“ |
10055 | mười nghìn (ngàn) không trăm năm mươi lăm | 𨒒𠦳空𤾓𠄼𨒒𠄻 |
Řadové číslovky
[editovat | editovat zdroj]Vietnamským řadovým číslovkám obvykle předchází předpona „thứ“, což je čínsko-vietnamské slovo, které odpovídá 次.
Pořadové číslo | Quốc Ngữ | Hán - Nôm |
---|---|---|
1. | thứ nhất | 次一 |
2. | thứ hai • thứ nhì | 次𠄩 • 次二 |
3. | thứ ba | 次𠀧 |
4. | thứ tư | 次四 |
5 | thứ năm | 次𠄼 |
n | thứ "n" | 次「n」 |
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vietnamese numerals na anglické Wikipedii.