Piešťany

Piešťany
	Winterova ulice v centru města
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	48°35′ s. š., 17°50′ v. d.
Nadmořská výška	162 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko
Kraj	Trnavský
Okres	Piešťany
Tradiční region	Dolní Pováží
	Piešťany
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	44,2 km²
Počet obyvatel	27 681 (2021)
Hustota zalidnění	626,3 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Peter Jančovič
Vznik	1113 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.piestany.sk
E-mail	sekretariat@piestany.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Piešťany; nám. SNP 3; 921 01 Piešťany
Telefonní předvolba	033
PSČ	921 01
Označení vozidel (do r. 2022)	PN
NUTS	507440
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Piešťany (v místním nářečí Píščany, maďarsky Pöstyén, německy Pistyan, zřídka Bad Püschtin, polsky Pieszczany) jsou okresní a lázeňské město na západě Slovenska, na řece Váh. Leží v Trnavském kraji. Je mezinárodním střediskem léčby revmatických chorob a významným regionálním centrem kultury, školství, sportu a rekreace.

Historie

Historie města je úzce spjatá se jeho lázněmi, budovanými od konce 18. století. Motiv lámače berlí, který je ve znaku města, vytvořil v roce 1894 Artur Heyer.

Pravěk

Lidské osídlení zde existuje již od prehistorických dob; lidé sem přicházeli hlavně díky minerálním pramenům, které v zimě nezamrzaly. Z této doby pochází Moravanská venuše, malá soška podobná Věstonické venuši. Nalezena byla v obci Moravany nad Váhom, nedaleko Piešťan.

Středověk

První písemná zmínka o městě je z roku 1113. Tehdy neslo název Pescan a skládalo se z několika menších osad. Nacházel se tady pravděpodobně klášter Johanitů. Na místní minerální prameny bylo poprvé poukázáno v knize „De admirandis Hungariae aquis hypomnemation“ (O zázračných vodách Uherské monarchie) od autora Georgia Wernhera v roce 1549. V 16. a 17. století bylo město ohrožováno Tureckými výboji a protihabsburskými povstáními.

Novověk

Piešťany až do poloviny 19. století vlastnila rodina Erdődyovců; lázně jim patřily až do 2. světové války. Tento rod zde vybudoval první lázně v roce 1778; v roce 1813 pak byly poškozené povodní. Na začátku 19. století byly přestavěny v neoklasicistním slohu a pojmenovány po Napoleonovi. Na konci 19. století si je pronajala rodina Winterů, která z nich vytvořila světově proslulé lázně. Po 2. světové válce byly znárodněny a v 60. a 70. letech rozšířeny; i město samotné se rozrůstalo.

V letech 1906–1978 byla ze stanice Piešťany v provozu místní dráha do Vrbového.

Od roku 1996 jsou Piešťany znovu okresním městem.

Významné stavby a instituce

Ze středověku se dochovala jen zřícenina kostela a kláštera. Jednou z nejstarších světských budov je Kurhotel. Má pravděpodobně renesanční jádro, vícekrát přestavované až do dnešní podoby. V současnosti patří Slovenským liečebným kúpeľom Piešťany.

Kolonádový most od Emila Belluše je významnou funkcionalistickou stavbou z let 1930–1933, se sochou berlolamače od R. Kühmayera a lepty do skla od Martina Benky.

Od roku 1931 se zde nachází Balneologické muzeum, nedaleko na Váhu pak leží přehradní nádrž Sĺňava. Od roku 2004 je zde také umístěno slovenské Vojenské historické muzeum.

Doprava

Díky svojí poloze na Váhu nedaleko vstupu do Považského údolí mají Piešťany velmi dobré dopravní napojení.

Silniční doprava

Okolo Piešťan vede slovenská dálnice D1, na kterou jsou Piešťany napojeny slovenskou silnicí I/499. Přes Piešťany vede slovenská silnice I/61, která zde křižuje se silnicemi II/499 a III/1257.

Železniční doprava

Piešťany leží na železniční trati Bratislava–Žilina (některé rychlíky vyšší kvality zde nezastavují).

Letecká doprava

Město má svoje letiště, s mezinárodním provozem.

Osobnosti

Rodáci

Ernő Rubik starší (1910–1997), maďarský letecký konstruktér, otec Ernő Rubika ml.
Frederick Stafford (1928–1979), evropský herec
Juraj Šajmovič (1932–2013), kameraman
Zoro Záhon (* 1943), herec, režisér
Irena Belohorská (* 1948), lékařka, politička a poslankyně Evropského parlamentu
Marián Geišberg (1953–2018), herec, písničkář, spisovatel a humorista
Slavomír Kňazovický (* 1969), rychlostní kajakář
Róbert Erban (* 1972), rychlostní kajakář
Noro Držiak (* 1974), výtvarník, animátor, režisér
Martina Moravcová (* 1976), plavkyně, olympionička
Marcela Erbanová (* 1978), rychlostní kajakářka
Branko Radivojevič (* 1980), hokejista
Filip Hološko (* 1984), fotbalista
Lukáš Lacko (* 1987), tenista

Další

Alexander Winter (1836–1909), budovatel lázní Piešťany
Ľudovít Winter (1870–1968), budovatel lázní Piešťany, syn Alexandera Wintera
Ivan Krasko (1876–1958), básník, prozaik a překladatel, žil zde koncem života
Eduard Cmunt (1878–1967), český lékař, první slovanský balneolog v Piešťanech
Samuel David Ungar (1886–1945), roš ješiva nitranské ješivy, nitranský rabín, pohřben v Piešťanech
Ivan Stodola (1888–1977), dramatik a spisovatel, žil zde koncem života
Martin Benka (1888–1971), malíř
Janko Alexy (1894–1970), spisovatel, malíř a publicista, žil zde několik let
Miloš Alexander Bazovský (1899–1968), malíř, zakladatel slovenské výtvarné moderny
Jozef Šošoka (1943–2008), džezový hudebník, žil zde koncem života
Rytmus (* 1977), hudebník/rapper, vyrůstal zde
Ego (* 1983), hudebník/rapper
Dominika Cibulková (* 1989), tenistka

Partnerská města

Odkazy

Reference

Literatura

MEDNYANSKÝ, Alojz. Malebná cesta dolu Váhom. Bratislava: Tatran, 1971.
ŠÍPOŠ, Ján; KOVAČEVIČ, Ivan J. Slovenské kúpele. Martin: Osveta, 1972.
ŠÍPOŠ, Ján. Piešťany v premenách vekov. Bratislava: Obzor, 1992. ISBN 80-215-0197-9.
DROBNÝ, D.; MICHALEC, P.; BAČA, R. Piešťany trocha inak. Piešťany: PMDD, 1993. ISBN 80-966992-0-2.
WINTER, Ľudovít. Spomienky na Piešťany. Piešťany: Balneologické múzeum, 2001. ISBN 80-968258-4-4.
CHMELÁR-HLOHOVSKÝ, Ľudovít. Piešťanský dekanát. Čadca: Magma, 2003. ISBN 80-89172-00-8.
ŠIMO, Viliam, a kol. Piešťany. Piešťany: Pallas, 2003. ISBN 80-968385-3-9.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Piešťany na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Píšťany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Galerie Piešťany na Wikimedia Commons
Oficiální stránky