Maďarská vlajka
Vlajka Maďarska (maďarsky Magyarország zászlaja) je podle ústavního zákona o státních symbolech Maďarska oficiálním státním symbolem Maďarska, reprezentujícím na domácí i mezinárodní scéně.[1]
Popis, užití a symbolika
[editovat | editovat zdroj]Státní vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 (od roku 2000, národní vlajka se smí užívat v poměrech stran 1:2 a 2:3) se třemi vodorovnými pruhy – červeným, bílým a zeleným. Je-li ve střední části vlajky umístěn státní znak, jedná se o neoficiální verzi státní vlajky, ale v současném Maďarsku převažující tendence užívat vlajku se znakem na úkor vlajky státní, a to nejenom na budovách státních institucí.[2]
Červená barva symbolizuje sílu a krev prolitou vlastenci za svobodu země, bílá oddanost a čistotu, zelená naději.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstaršími maďarskými barvami jsou již od středověku červená a bílá, vyskytující se na vlajce Arpádovské dynastie. Červeno-bílo-zelená vlajka poprvé zavlála za vlády krále Matyáše II. na počátku 17. století. Ovšem historie používání těchto barev sahá až do roku 1222, kde pečeť krále Ondřeje II. přidržovala stuha v těchto barvách.[3]
Červená, bílá a zelená se užívaly jako barvy Uherska a jsou rovněž barvami uherského znaku z 15. století. Oficiálně se barvy definují spolu s barvami vlajky Rakouska až v roce 1806. Od revoluce a boje za svobodu v letech 1848–49 se užívá jako národní vlajka. Od roku 1867 se objevila i ve vlající části obchodní vlajky Rakouska-Uherska. Po vzniku samostatné První Maďarské republiky roku 1918 se stala státní vlajkou. Po vyhlášení socialistické Maďarské lidové republiky v roce 1949 se barvám přisuzovaly (shora dolů a zase zpět) interpretace, že obětavost (červená) a čistý charakter národa (bílá), jsou sluncem a deštěm pro úrodnou půdu (zelená), která, když uzraje v míru (bílá), přinese bohaté plody komunismu (červená).
Další maďarské vlajky
[editovat | editovat zdroj]-
Maďarská válečná (vojenská) vlajka
-
Vlajka maďarského prezidenta
Poměr stran: 2:3 -
Vlajka maďarského prezidenta (199?–2012)
Poměr stran: 2:3 -
Navrhovaná vlajka maďarského prezidenta (1995)
Poměr stran: 2:3 -
Vlajka regenta Maďarského království (1920–1944)
Vlajky maďarských žup
[editovat | editovat zdroj]Maďarsko se člení na 19 žup (megyék) a území hlavní města Budapešti, které má zvláštní statut. Všechny územní jednotky mají svou vlajku.[5]
-
Hlavní město Budapešť
(Poměr stran 2:3) -
Bács-Kiskun
(Poměr stran 3:5) -
Baranya
(Poměr stran 1:2) -
Békés
(Poměr stran 3:5) -
Borsod-Abaúj-Zemplén
(Poměr stran 3:5) -
Csongrád-Csanád
(Poměr stran 3:5) -
Fejér
(Poměr stran 3:5) -
Győr-Moson-Sopron
(Poměr stran 3:5) -
Hajdú-Bihar
(Poměr stran ~5:9) -
Heves
(Poměr stran 3:5) -
Jász-Nagykun-Szolnok
(Poměr stran 3:5) -
Komárom-Esztergom
(Poměr stran 3:5) -
Nógrád
(Poměr stran 3:5) -
Pest
(Poměr stran 3:5) -
Somogy
(Poměr stran 3:5) -
Szabolcs-Szatmár-Bereg
(Poměr stran 3:5) -
Tolna
(Poměr stran 3:5) -
Vas
(Poměr stran 3:5) -
Veszprém
(Poměr stran 3:5) -
Zala
(Poměr stran 3:5)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magyarország zászlaja na maďarské Wikipedii.
- ↑ 1995. évi LXXXIII. törvény a Magyar Köztársaság nemzeti jelképeinek és a Magyar Köztársaságra utaló elnevezésnek a használatáról
- ↑ Svět 2003 - zážitky z cest - Maďarsko
- ↑ BROŽEK, Aleš. Lexikon vlajek a znaků zemí světa. Praha: Kartografie Praha, 2003. ISBN 80-7011-776-1. Kapitola Maďarsko, s. 121.
- ↑ ŠALIGA, Martin Barnabáš. Maďarské vlajky. In: EXNER, Petr. Sborník přednášek z 6. českého národního vexilologického kongresu. Praha: Česká vexilologická společnost, 2016. ISBN 978-80-270-0497-3. Kapitola Přednášky, s. 93−104.
- ↑ Subdivisions of Hungary [online]. Flags of the World, rev. 2021-08-12 [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BERTÉNYI, Iván. A magyar korona története. Budapest: Kossuth Kiadó, 1986. ISBN 963-09-2563-X. (maďarsky)
- MUCHA, Ludvík. Vlajky a Znaky zemí světa. Praha: GKP, 1987 (3. vydání). 215 s.
- BROŽEK, Aleš. Lexikon vlajek a znaků zemí světa. Praha: Kartografie, 2003. 223 s. ISBN 80-7011-776-1.
- KOTTRA, Györgyi. Magyar zászlók a honfoglalástól napjainkig. Budapest: Hadtörténeti Intézet és Múzeum, 2011. (maďarsky)
- ŠALIGA, Martin Barnabáš. Maďarské vlajky. In: EXNER, Petr. Sborník přednášek z 6. českého národního vexilologického kongresu. Praha: Česká vexilologická společnost, 2016. ISBN 978-80-270-0497-3. Kapitola Přednášky, s. 93−104.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu maďarská vlajka na Wikimedia Commons
- Flags of the World – Hungary (anglicky)
- A Magyar Nemzeti és Történelmi Jelképek – Zászlók (maďarsky)
- Sulinet.hu – 1. Nemzeti jelképeink (maďarsky)
- Magyarország nemzeti jelképei (maďarsky) (anglicky) (německy) (italsky) (španělsky)
- Magyar Állami Jelképek – Nemzeti zászló Archivováno 10. 8. 2011 na Wayback Machine. (maďarsky) (anglicky)
- Magyarország legfontosabb jelképei és ereklyéi Archivováno 5. 4. 2010 na Wayback Machine. (maďarsky) (anglicky) (německy) (slovensky) (rumunsky)