Christian Heinrich Spiess
| Christian Heinrich Spiess | |
|---|---|
| Narození | 4. dubna 1755 Freiberg  Saské kurfiřtství |
| Úmrtí | 17. srpna 1799 (ve věku 44 let) Bezděkov  Habsburská monarchie |
| Povolání | divadelní herec, spisovatel, herec, romanopisec a dramaturg |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Christian Heinrich Spiess, jindy Spieß, v češtině také Gindřich Špys nebo Sspyss (4. dubna 1755 Freiberg – 17. srpna 1799 Bezděkov) byl původem německý, v Čechách naturalizovaný spisovatel románů a dramat, také herec.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v saském Freibergu v luteránské rodině. Po studiu gymnasia ve Freibergu a konverzi ke katolicismu odešel údajně do kláštera v Oseku[1] a dále studoval v Praze. Ze studií zběhl k Wahrově kočovné herecké společnosti, kde se uplatnil jako herec, oblíbil si roli Schillerova Loupežníka. Napsal tři divadelní hry. Zamiloval se do herečky Wahrovy společnosti Sophie Körnerové (1750–1817). V roce 1784 byl pozván hrabětem Kašparem Künigelem, aby se stal správcem jeho panství Bezděkov. Spiess pozvání přijel a přijel na Bezděkov spolu se Sofií, která se brzy stala milenkou hraběte Kunigela. Spiess Sofii opustil a navázal vztah s Kunigelovou manželkou Marií Theresií, ale i přesto přetrvávalo přátelství s hrabětem. Spiess však začal být zádumčivý a začal se toulat po krajině. V Tupadelských skalách si postavil poustevnickou chýši a začal zde psát hororové romány. Tíhl k morbidním tématům, melancholii a šílenství. Hororovou atmosféru skal údajně umocnil vybudováním umělého hřbitova. Jeho romány měly úspěch a byly překládány do dalších jazyků již za jeho života. Spiess však všechny své honoráře rozdal, za což byl u místních obyvatel velmi oblíbený.[2]
Zemřel pravděpodobně 17. srpna 1799, ale objevuje se i datum 19. srpna 1799. Podle oficiální diagnózy trpěl tuberkulózou, podle jiné hypotézy se nakazil břišním tyfem od své milenky, manželky hraběte Künigla, Marie Theresie, která zemřela a břišní tyfus o tři týdny dříve.[3] Je pohřben na hřbitově v Bezděkově.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Ve svých rytířsko-loupežnických a strašidelných románech se inspiroval nápady na djěovými zápletkami z Goethova dramatu Götz von Berlichingen a Schillerových knih, a to dramatu Loupežníci (Die Räuber, tiskem vyšlo roku 1781, na scénu uvedeno 1782) a nedokončeného románu Strážce duchů (Der Geisterseher, vycházel v časopisu Thalia v letech 1786–1789).
Dramata
[editovat | editovat zdroj]- Die drei Töchter (Tři dcery); 1782
- Marie Stuartovna; 1783; tuto tragédii napsal 17 let před Fridrichem Schillerem; roku 1784 byla uvedena ve dvorním divadle ve Vídni.
- Klara von Hoheneichen. Rytířská hra, 1792
Romány
[editovat | editovat zdroj]Byl pokračovatelem britského tzv. Gotického románu, který do literatury uvedl Horace Walpole. Spiess psal hlavně pod vlivem prací dalších dvou představitelů tohoto žánru, Ann Radcliffové a románu Mnich anglického spisovatele Matthewa Gregory Lewise. Patřil k zakladatelům německé verze tohoto žánru, hororového románu (Schauerroman) a svými současníky byl rovněž ovlivněn. V témže stylu, ale jemnější formou psali dva Spiessovi současníci, od roku 1778 publikující Carl Gottlob Cramer (1758–1817) a Goethův švagr Christian August Vulpius (1762–1827).[3] Tyto příběhy, atraktivní prostředím záhrobí a zločinu v dávném středověku (nejčastěji ve 13. století), ho proslavily. Byl ve své době a následně do 60. let 19. století hojně čteným autorem. K nejpopulárnějším patřily strašidelné příběhy ze 13. století jako Der Löwenritter, nebo:
- Das Petermännchen, Geistergeschichte aus dem dreizehnten Jahrhunderte (1793), Hrdinou románu je rytíř, kterého zlý duch v podobě trpaslíka navádí ke znásilnění, incestu a vraždě předtím, než jej ďábel roztrhá na kusy.[4]
Další horory:
- Der alte Überall and Nirgends
- Die Löwenritter (Lví rytíř)
- Hans Heiling, vierter und letzter Regent der Erd- Luft- Feuer- und Wasser-Geister.[3]
- Biographien der Selbstmörder (Životopisy sebevrahů) 1786; vydavatelem jeho knih byl pražský nakladatel Jan Ferdinand rytíř ze Schönfeldu
V češtině vyšly:
- Hugo a Kleta, aneb kamenná svadební postel zte čtrnáctého století
- Skalní duchowé, aneb Prawdivé příběhy barona z Bilenbachu
- Krásná Oliwie, aneb, Strassidlo u bjlé wěže: prawdiwá historie z třináctého stoletj; na česko wyložená od Prokopa Šediwého. Praha 1867
- Zazděná slečna aneb Podivné příhody Marie z Hohenturu, rytířská historie z třináctého století
- Zloduch Petříček. přeložil Václav Maidl, Praha 2022
Ohlas
[editovat | editovat zdroj]Spiessovo literární dílo znovuobjevil Jakub Arbes, který Spiesse považoval za naturalizovaného Čecha. Některými náměty se u Spiesse inspirovali Karel Hynek Mácha a Josef Váchal, který o něm napsal knihu, vlastnoručně ji vysázel z dřevěných liter a vytiskl, a dále se inspiroval pro svůj Krvavý román.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christian Heinrich Spiess na anglické Wikipedii.
- ↑ Stanislav Motl v ČR 2, 11.11.2019
- ↑ Básník hrůzy [online]. ČT [cit. 2022-01-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c CHISHOLM, Hugh. Encyclopaedia Britannica Dict.A.S.L.G.I.11thEd.Chisholm.1910-1911-1922.33vols.. [s.l.]: Encyclopaedia Britannica, 1911. (anglicky)
- ↑ CLUTE, John; GRANT, John. Encyclopedia of Fantasy (1997) – Germany [online]. Tha Encyclopedia of Science Fiction, 1997 [cit. 2018-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-22. (anglicky)
- Tento článek čerpá z 11. vydání Encyclopædie Britannicy z roku 1911, nyní již volného díla (public domain), z hesla (anglicky) „Christian Heinrich Spiess“.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SPIESS, Christian Heinrich. Zloduch Petříček. Praha: Academia, 2022. ISBN 978-80-200-3309-3.
- MOTL, Stanislav. Osudové lásky. Milostná dramata slavných i zapomenutých. Praha: Rybka Publishers, 2020. 358 s. ISBN 978-80-87950-79-1. Kapitola Říkali mu básník hrůzy, s. 9–31.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Christian Heinrich Spiess na Wikimedia Commons - Christian Heinrich Spiess v České divadelní encyklopedii
- Říkali mu Básník hrůzy. Stanislav Motl pátrá po autorovi, který inspiroval Máchu i Váchala. Stopy, fakta, tajemství… [online]. ČRo Dvojka, 2019-11-11 [cit. 2019-12-07]. Dostupné online.
- Básník hrůzy – z cyklu pořadu Osudové lásky na ČT
