Sarlat-la-Canéda
Vzhled
Souřadnice: 44°53′34″ s. š., 1°12′55″ v. d.
Sarlat-la-Canéda | |
---|---|
Radnice | |
Poloha | |
Souřadnice | 44°53′34″ s. š., 1°12′55″ v. d. |
Nadmořská výška | 102–319 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Francie |
Region | Nová Akvitánie |
Departement | Dordogne |
Arrondissement | Sarlat-la-Canéda |
Kanton | Sainte-Alvère |
Sarlat-la-Canéda | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 47,13 km² |
Počet obyvatel | 9 331 (2008) |
Hustota zalidnění | 198 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Jean-Jacques de Peretti |
Oficiální web | www |
info | |
Telefonní předvolba | 05 |
PSČ | 24200 |
INSEE | 24520 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sarlat-la-Canéda je francouzské nové akvitánské město v departementu Dordogne, historické oblasti Périgord.
Sarlat je desetitisícové město s zrekonstruovaným středověkým jádrem a historií datovanou již do 9. století, kdy zde byl postaven benediktinský klášter. Mezi hlavní sarlatské architektonické památky patří katedrála Saint-Sacerdos (směs románské, gotické a barokní architektury), kuželovitá věž "Lanterne des Morts" z 12. století a místní hřbitov "Jardin des Enfeus".
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Sousední obce: Vitrac, Saint-Vincent-le-Paluel, Marcillac-Saint-Quentin a Saint-André-d'Allas.
Městem protéká říčka Grande-Beune.
Populace
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel
Osobnosti města
[editovat | editovat zdroj]- Étienne de La Boétie (1530 – 1563), spisovatel a básník
- Henry Sanfourche (1775 – 1841) byl plukovník francouzského císařství
- Gabriel Tarde (1843 – 1904), sociolog
- Claude Beylie (1932 – 2001), filmový kritik
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Sarlat
-
Katedrála
-
Hřbitov Saint-Benoît
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sarlat-la-Canéda na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky města
- Turistické stránky Archivováno 10. 4. 2007 na Wayback Machine.