Kdouloň obecná
 Kdouloň obecná | |
|---|---|
 Kdouloň obecná (Cydonia oblonga) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
| Rod | kdouloň (Cydonia) |
| Binomické jméno | |
| Cydonia oblonga Mill., 1768 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kdouloň obecná (Cydonia oblonga) nebo též kdouloň podlouhlá je jediný zástupce rodu kdouloň (Cydonia).[2] Kdoule je pro plody pěstována méně než kterýkoli z ostatních ovocných stromů nebo keřů.[3] Někdy je kdouloň používána jako podnož pro jiný druh ovoce, pro hrušně.
Kdoulovec je odlišná rostlina, často používaná jako okrasná dřevina pro bohaté kvetení na jaře, laiky může být zaměněn za kdouloň. Jeho plody nejsou nazývány kdoule, ovšem jde o malvice, které jsou pouze podobné kdoulím nebo jablkům .
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jde o keř nebo strom dosahující výšky až 8 m a šířky koruny až 5 m. Plody (kdoule) jsou kulovité až podlouhlé malvice žluté barvy podobné jablkům, avšak velmi tvrdé a silně, příjemně aromatické, za syrova nepoživatelné. Voní po citrusech. Kvete růžovými květy. Kdouloň je samosprašná.
Použití
[editovat | editovat zdroj]Ovocnářství
[editovat | editovat zdroj]Podnože
[editovat | editovat zdroj]Nejčastěji je v Česku kdouloň používána jako podnož pro jiné druhy ovoce, především hrušně. Kultivary hrušní roubované na kdouloně dobře plodí, plody bývají větší, než na semenáči hrušně.
Jako podnože jsou používány následující typy kdouloní:
- Podnož Kdouloň MA – hrušně na podnoži dobře a bohatě plodí a brzy vstupují do plodnosti.
- Podnož Kdouloň S 1 – je podstatně více mrazuodolná, hrušně na této podnoži brzy vstupují do plodnosti, dobře a bohatě plodí.[4]
Výroba a zpracování ovoce
[editovat | editovat zdroj]Bývá pěstována kvůli svým plodům – kdoulím. Kdouloně obvykle začínají nést malé množství ovoce třetí nebo čtvrtý rok po výsadbě. Měly by být v plné plodnosti za 10 let poté, co byly vysázeny. Životnost stromu od příchodu do plodnosti je v průměru 30 až 40 roků. Poptávka po kdoulích by se možná zvýšila, pokud by bylo nabízeno k prodeji ovoce lepší kvality.[3]
Plody jsou zejména ve Středozemí a střední Asii zpracovávány v potravinářství na džemy, marmelády, želé. Kdoule se používaly i ke konzervování. Když se kdoule uvaří, podává se horká se smetanou nebo máslem jako vynikající dezert. Jiným využitím je upečení kdoulí se sladkými jablky. Portugalsky se nazývá marmelo. Na Balkánském poloostrově se z kdoulí pálí rakija – dunjevača. Džem z kdoulí dal vzniknout slovu marmeláda.[5] Přestože není toto ovoce běžně nabízeno k prodeji, zkušenosti ukazují, že pokud je produkční sad dobře veden, může být pěstování kdouloní velmi výnosné.
Kdouloně se v Česku komerčně obvykle nepěstují pro plody, z trhu je zcela vytlačují jablka, jejichž použití je podobné. Spotřebitelé jsou o možnosti použití kdoulí informováni nedostatečně. Ve prospěch komerčního pěstování kdoulí pro plody hovoří následující[3]
- stromy téměř jistě, pravidelně plodí, pokud mají správnou péči
- protože jsou stromy malé, snadno se udržují a ovoce je snadno sklízeno
- kdoule kvetou pozdně, obvykle když už všechny nebezpečné mrazíky pominuly
- ovoce nepodléhá rychlé zkáze
- ceny utržené za prvotřídní ovoce byly v minulosti vysoké a je třeba očekávat, že i při výrazném nárůstu výměry budou ceny vysoké i nadále, i pokud bude k prodeji nabízeno dostatečné množství kdoulí, zvláště pokud se spotřebitelé dozvědí o mnoha dobrých vlastnostech tohoto vynikajícího, ale málo známého ovoce.[3]
Sadovnictví
[editovat | editovat zdroj]Rostlina je používána také na okrasu, má velké růžové nebo bílé květy, vyžaduje světlé nebo polostinné stanoviště.[6]
Stanoviště
[editovat | editovat zdroj]Při výběru stanoviště pro umístění pro založení kdouloňového sadu by měly být zvažovány stejné faktory jako u dalších ovocných stromů. Nejlepší typ půdy pro kdouloně je hlinitá půda, která je poměrně vlhká, ale odvodněná. Na velmi lehkých půdách stromy rostou rychle, ale jsou jen krátkověké a obvykle neplodné.[3]
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Kdoule mohou být rozmnožovány čtyřmi způsoby:
- očkováním
- roubováním na kořeny
- hřížením
- řízkováním
Metoda očkování je používána školkaři nejčastěji.[3]
Řez
[editovat | editovat zdroj]Otázka, jak moc nebo jak málo prořezávat kdouloně, je jednou z těch, na kterých se pěstitelé neshodnou. Někteří prořezávají své stromů silně, až do jedné poloviny nových letorostů každý rok, ale také obvykle používají při péči o stromy dusíkatá hnojiva. Ostatní pěstitelé stromy prakticky neřežou od okamžiku, kdy je zasadí, až do plodnosti. Pak prořezávají jen tolik, aby omezili bakteriální spálu a oddálili tak úhyn. Většina pěstitelů však souhlasí s tím, že poté, co stromy začnou plodit, řez je žádoucí, aby se zlepšila velikost plodů. Tento zásah má pak stejný účinek, jako probírka. Kdoule, stejně jako broskve, nesou ovoce na loňských letorostech. Prořezávání kdouloní by nicméně nemělo být nadměrně silné.[3]
Hnojení
[editovat | editovat zdroj]V mnoha z nejlepších komerčních kdouloňových sadech se používají statková hnojiva každoročně, aby se stromy udržely v dobrém stavu, ani by přišly do nadměrného růstu. V dalších sadech se používají průmyslová hnojiva obsahující kyselinu fosforečnou a draselná hnojiva. Nadměrný růst dřeva by u kdouloní neměl být podporován a z tohoto důvodu hnojiva příliš bohatá na dusík, je třeba používat opatrně, pokud vůbec.[3]
Choroby a škůdci
[editovat | editovat zdroj]Obvykle v Česku nijak významně chorobami a škůdci netrpí, ovšem je popsána náchylnost k bakteriální spále růžovitých ze Severní Ameriky.[3] Kdouloň může být citlivá na vyšší obsah vápníku v půdě.
Bakteriální spála růžovitých
[editovat | editovat zdroj]Bakteriální spála růžovitých je bakteriální choroba růžovitých způsobená bakterií Erwinia amylovora. Na rostlinách se projevuje vadnutím a odumíráním květů, listovou spálou, spálou plodů, usycháním a odumíráním vegetačních vrcholů (hákovité ohýbání letorostů) a větví. Za nepříznivých podmínek může zničit celý sad nebo okrasnou školku v jediném vegetačním období. Má mnoho hostitelů, napadá 170 druhů rostlin. Vývoj choroby je rychlý a často není způsob, jak postiženou dřevinu zachránit.[7] Napadení vždy končí úhynem rostliny.
Choroba způsobuje velké ekonomické ztráty na rostlinách i produkci. Způsobuje velké epidemie s širokými ohnisky výskytu jednou za několik let. Průběh infekce je velmi rychlý a zcela devastující. V Rakousku bylo zničeno 50 % ovocných sadů jabloní a hrušní, škody ve Švýcarsku byly až 50 miliónů eur.[8]
Hruškokdouloň
[editovat | editovat zdroj]Kříženec kdouloně a hrušně se nazývá hruškokdouloň (Pyronia) nebo Cydonia oblonga × Pyrus communis a používá se pro okrasné účely.
-
Kdouloň – květy -
Kdouloň – mladé plody -
Kdouloň – zralé plody
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ Botanika. 1. vyd. Praha: Slovart, 2007. ISBN 978-80-7209-936-8. S. 278.
- ↑ a b c d e f g h i INTERNATIONAL LIBRARY OF TECHNOLOGY. Fruit-culture, volume 1. [online]. Scranton, Pa., International Textbook Co., 1912 [cit. 2014-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ovocne-stromky.cz
- ↑ KURAS, Benjamin. Konec cirkusů [online]. 2009-5-23 [cit. 2010-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-13.
- ↑ HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.
- ↑ microbewiki.kenyon.edu microbewiki. microbewiki.kenyon.edu [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-07.
- ↑ biosad.cz
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kdouloň obecná na Wikimedia Commons 
Taxon Cydonia oblonga ve Wikidruzích- Biolib
- Kdoule – voňavá sladkost
