Kaza

Kaza (arabsky قضاء‎, qaḍāʾ, osmanskou turečtinou kazâ‎,^[1] bulharsky каза)^{[p 1]} je dřívější územní jednotka Osmanské říše a v současné době v některých jejích nástupnických státech. Termín pochází z osmanské turečtiny a znamená jurisdikce; často se překládá jako okres, podoblast, nebo soudní okres.

Osmanská říše

V Osmanské říši byla kaza původně geografickou oblastí podléhající právní a správní jurisdikci kádího.(turecky kadı).^[1] S prvními tanzimatskými reformami z roku 1839 byly administrativní povinnosti kádího přeneseny na guvernéra (turecky kaymakam), přičemž kádiové nadále působil jako soudci islámského práva.^[2] Podle zákona o reformě provincií z roku 1864 se kaza stala správním obvodem a tento stav trval po několik následujících desetiletí.^[3] V jediné správní jednotce tak byla soustředěna jurisdikce guvernéra, jmenovaného ministrem vnitra,^[4] pokladníka (finančního ředitele) a soudce.^[3] Byla to součást úsilí vysoké porty zavést jednotnou a racionální správu celé říše.^[3]

Kaza byla jednotkou podřízenou sandžaku^[1] a zhruba odpovídala městu s okolními vesnicemi. Kazy se dále dělily na nahije^{[p 2]} a vesnice.^{[p 3]}^[4] Revize správního zákona z roku 1871 zavedla nahije^{[p 4]} jako mezistupeň mezi kazou a vesnicí.^[4]

Současnost

V arabštině má slovo formu qaḍā'.

Irák: druhá úroveň, pod guvernorátem
Jordánsko: třetí úroveň, pod guvernorátem a okresem
Libanon: druhá úroveň, pod guvernorátem

Minulost

Mandátní území Palestina
Sýrie: dřívější správní jednotka druhého stupně, nyní nazývaná mintaqā.
Turecko: v počátcích Turecké republiky se termínu kaza nadále užívalo, dokud ve dvacátých letech nebyly přejmenovány na ilçe.

Odkazy

Poznámky

↑ Bulharsky také околия, okolija, arménsky աւան, awan, řecky υποδιοίκησις, hypodioikēsis anebo δήμος, dēmos, ladinem kaza
↑ Nahija byla řízena müdürem anebo mütesellimem.
↑ Vesnice (karye) byla řízena muhtarem.
↑ Nadále byly řízeny müdüry.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaza na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c Somel 2010, s. 151.
↑ Somel 2010, heslo Kadı, 144-145.
↑ ^a ^b ^c ROGAN, Eugene L. Frontiers of the State in the Late Ottoman Empire: Transjordan, 1850-1921. [s.l.]: Cambridge University Press, 2002. 292 s. (Cambridge Middle East Studies; sv. 12). ISBN 9780521892230. S. 12. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ÇETINSAYA, Gökhan. The Ottoman Administration of Iraq, 1890-1908. [s.l.]: Routledge, 2006. 256 s. (SOAS/Routledge Studies on the Middle East). ISBN 9781134294954. S. 8–9. (anglicky)

Literatura

SOMEL, Selçuk A., 2010. The A to Z of the Ottoman Empire. 7. vyd. [s.l.]: Rowman & Littlefield. 399 s. (A to Z Guides; sv. 152). ISBN 9780810875791. (anglicky)
FAROQHI, Suraiya. Approaching Ottoman History: An Introduction to the Sources. [s.l.]: Cambridge University Press, 1999. 262 s. Dostupné online. ISBN 9780521666480. (anglicky)
QUATAERT, Donald. The Ottoman Empire, 1700-1922. 2. vyd. [s.l.]: Cambridge University Press, 2005. 262 s. (New Approaches to European History; sv. 34). Dostupné online. ISBN 9781139445917. (anglicky)

[2] Bulharsky také околия, okolija, arménsky աւան, awan, řecky υποδιοίκησις, hypodioikēsis anebo δήμος, dēmos, ladinem kaza

[6] Nahija byla řízena müdürem anebo mütesellimem.

[7] Vesnice (karye) byla řízena muhtarem.

[8] Nadále byly řízeny müdüry.

[FOOTNOTESomel2010151-1] Somel 2010, s. 151.

[FOOTNOTESomel2010heslo_Kadı,_144-145-3] Somel 2010, heslo Kadı, 144-145.

[Rogan-4] ROGAN, Eugene L. Frontiers of the State in the Late Ottoman Empire: Transjordan, 1850-1921. [s.l.]: Cambridge University Press, 2002. 292 s. (Cambridge Middle East Studies; sv. 12). ISBN 9780521892230. S. 12. (anglicky)

[Cetinsaya-5] ÇETINSAYA, Gökhan. The Ottoman Administration of Iraq, 1890-1908. [s.l.]: Routledge, 2006. 256 s. (SOAS/Routledge Studies on the Middle East). ISBN 9781134294954. S. 8–9. (anglicky)

[1]

[p 1]

[2]

[3]

[4]

[p 2]

[p 3]

[p 4]