Jelizovský okres
| Jelizovský okres Елизовский район | |
|---|---|
 Cesta k ledovci Mutnovskij | |
 znak .png) vlajka | |
| Geografie | |
 Jelizovský okres na mapě Kamčatky | |
| Hlavní město | Jelizovo |
| Souřadnice | 53°10′59″ s. š., 158°22′59″ v. d. |
| Rozloha | 40 996,4 km² |
| Časové pásmo | UTC+12 |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 64 203 (2018) |
| Hustota zalidnění |  1,57 obyv./km² |
| Jazyk | ruština |
| Národnostní složení | Rusové, Itelmenové |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Nadřazený celek | Rusko Kamčatský kraj |
| Druh celku | okres |
| Podřízené celky | 2 městské a 8 vesnických |
| Vznik | 1949 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jelizovský okres (rusky Елизовский район) je územně-administrativní jednotka Kamčatského kraje na poloostrově Kamčatka v Dálněvýchodním federálním okruhu Ruské federace. Správním střediskem okresu je město Jelizovo. K 1. lednu 2018 bylo na území Jelizovského okresu registrováno 64 203 obyvatel, což oproti předchozímu období představovalo mírný nárůst jejich počtu. Vzhledem k rozloze okresu, který je největším z jedenácti okresů Kamčatského kraje, je hustota osídlení pouze 1,57 obyvatel na 1 km². Okres Jelizovo je rozčleněn na 10 podřízených celků - dva městské (Jelizovskoje a Vulkannoje) a osm vesnických, do nichž je zařazeno celkem 27 vesnic a osad.[1] V městských sídlech žije 63,43 % obyvatel okresu.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Jelizovský okres, který zahrnuje oblast při jihovýchodním pobřeží Kamčatky, tvoří 8,8 % Kamčatského kraje. Výjimkou jsou teritoria uzavřeného města Viljučinska a kamčatské metropole Petropavlovska-Kamčatského, která mají samostatný status a nespadají pod Jelizovský okres.[2]
Jelizovský okres je významný především z hlediska zdejšího přírodního bohatství. Na území okresu se nachází dvacet z celkové počtu 29 kamčatských činných sopek.Tyto sopky jsou od roku 1996 zapsány na seznam Světového dědictví UNESCO.[3] Součástí Světového dědictví je rovněž Kronocká státní přírodní biosférická rezervace (Кроноцкий государственный природный биосферный заповедник) o rozloze 10 000 km², jedna z nejstarších přírodních rezervací na území Ruska, jejíž základy vznikly již v roce 1882.[4] Do území, zapsaného na seznamu Světového dědictví UNESCO, náleží také Údolí gezírů, Jihokamčatská státní přírodní rezervace ( государственный заказник «Южно-Камчатский») a přírodní parky Nalyčevský a Jihokamčatský. Kromě toho se na území Jelizovského okresu nachází dalších sedm rezervací a několik desítek přírodních památek, které jsou ve správě Kamčatského kraje.[4] V Jelizovském okrese pramení mnoho řek a říček, které protékají hlubokými až kaňonovitými údolími a vytvářejí četné peřeje a vodopády.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší obcí v regionu je obec Korjaki (Коряки), která byla vznikla v roce 1700. Koncem 17. století vybudovali původní obyvatelé Kamčatky a příslušníci národa Itelmenů (dříve nazýváni "Kamčadalové") v místě dnešního Jelizova malé opevnění Staryj Ostrog (урочище Старый Острог). V roce 1838 vznikla obec Staryj Ostrog, která byla o 60 let později, v roce 1897, přejmenována na obec Zavojko. Stalo se tak na počest Vasilije Stěpanoviče Zavojka, admirála Ruského carského námořnictva, jenž v roce 1854 velel hrdinné obraně Petropavlovska proti početní převaze britského a francouzského loďstva, které v operovalo v pacifických vodách v době Krymské války.[5] V roce 1924 byla obec Zavojko přejmenována na počest bolševického partyzánského velitele Georgije Jelizova na Jelizovo. [1]
Dne 17. listopadu 1949 byl vydán výnos prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu č. 741/8 o zřízení Jelizovského okresu v rámci Kamčatské oblasti Chabarovského kraje se sídlem v obci Jelizovo. Od 1. července 2007 se Kamčatská oblast stala Kamčatským krajem.[1]
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Těžiště ekonomiky Jelizovského okresu je především v zemědělství, včetně lesnictví, dřevozpracujícího průmyslu a rybolovu.[5] Významnou roli ovšem hraje také orientace na služby v oblasti rekreace a turistického ruchu. V Paratunské lázeňské zóně (balneologické lázně Paratunka) [5]a v lázeňské zóně Načiki v oblasti Malkinských minerálních pramenů se nachází celkem 31 rekreačních zařízení a čtyři sanatoria. V době prázdnin je zde kromě toho také sedm letních dětských ozdravných táborů.[4]
Termální prameny
[editovat | editovat zdroj]-
Prameny v Nalyčevském údolí -
Prameny u sopky Chodutka -
Malkinské termální prameny -
Termální prameny Dačnye -
Termánlní prameny Krajevědčeskije
.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Елизовский район na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c Историческая справка [online]. Jelizovo: Duma Jelizovského okresu [cit. 2018-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-24. (rusky)
- ↑ Seznam. Yelizovsky District [online]. mapy.cz [cit. 2018-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Volcanoes of Kamchatka [online]. UNESCO [cit. 2018-11-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Краткая историко-географическая характеристика [online]. Jelizovo: Duma Jelizovského okresu, 20018-05-21 [cit. 2018-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-24. (rusky)
- ↑ a b c Елизово (Камчатская область) [online]. [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jelizovský okres na Wikimedia Commons
