Maják
Maják je budova, která slouží k navigaci lodí ve zrádných oblastech. Bývá to většinou věž, na jejímž vrcholu se nachází optická soustava, která vysílá paprsek světla na velké vzdálenosti a upozorňuje tak lodě na blížící se pevninu, či skaliska. Maják má tvar věže, aby byl vyvýšen nad hladinu moře a byl tak dobře viditelný na větší vzdálenosti. Často je stavěn na útesech, aby se ještě více zvětšila jeho výška. Světlo z majáku je viditelné až na vzdálenosti desítek kilometrů. Věda, která se majáky zabývá, se jmenuje farologie.[1]
V dřívějších dobách byly majáky většinou osazeny stálou posádkou, která měla za úkol obsluhovat světelnou jednotku majáku, ale v dnešních dobách jsou majáky většinou modernizovány a automatizovány, takže obsluha není nadále potřebná.
Optická soustava majáku pracuje buď s reflektorem, Fresnelovou čočkou nebo kombinací obojího. Cílem těchto systémů je koncentrace světla do jednoho směru, zvýšení jeho intenzity a vzdálenosti, ze které lze maják pozorovat.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší stavbou tohoto typu, o které se dochovaly písemné záznamy, byl maják na ostrově Faru. Římané postavili kolem 30 majáků ve Středomoří a na pobřeží Atlantského oceánu ve Španělsku a Francii.[2] Byl to například maják v Ostii, Tour ďOrdre v Boulogne-sur-Mer nebo Herkulova věž v galicijském přístavu A Coruña, která dosud stojí.[3] Po pádu Říše římské výstavba majáků v Evropě stagnovala, zatímco v Číně bylo pro tento účel vybudováno několik vysokých pagod (například roku 874 na řece Moa).[4] V Itálii byl postaven první maják roku 1157 v Melorii a následovaly stavby v Benátkách, Messině a Janově. V 17. století nastal evropský rozmach majáků. V 18. a 19. století se postupně zlepšovala konstrukce věží. Vynález Augustina Fresnela zvýšil efektivnost osvětlení.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Vzhledem k tomu, že v některých případech je vidět několik majáků najednou, mají majáky různou barvu světla a charakteristiku záblesků. Tyto informace lze porovnat s námořní mapou nebo soupisem světel. Soupis světel navíc obsahuje i popis majáku pro jeho identifikaci ve dne. Následující tabulka uvádí základní charakteristiky:
| Značka | Popis charakteristiky |
|---|---|
| F | Pevné světlo. Maják s touto charakteristikou svítí stále. |
| Iso | Tento maják má stejně dlouhou dobu záblesku jako dobu kdy nesvítí. Například Iso3s je maják, který tři sekundy svítí a tři sekundy je potmě. |
| Q nebo QFl | Rychle blikající maják, tento maják má dobu záblesku do dvou sekund. |
| LFl | Maják, jehož světlo je rozsvíceno delší dobu než je zhasnuto. |
Pobřežní majáky jsou umisťovány velmi vysoko a mají velmi silné zdroje světla, většinou bílé barvy, takže jsou viditelné z velkých vzdáleností. Slouží především k orientaci při přibližování k pobřeží, z toho důvodu bývají většinou stavěny na místně významných bodech (např. nejvíce do moře vybíhající výčnělky skal).
Majáky sloužící k lokální navigaci jsou nižší a jejich zdroje světla jsou menší. Tyto majáky se dále dělí na sektorové majáky a liniová světla. Sektorový maják svítí do různých směrů různými barvami a většinou bílé světlo značí bezpečný sektor, zatímco červená a zelená barva značí odchylku od správného kursu na levobok nebo pravobok. Světla v linii slouží k navigaci úzkými kanály. Jedná se o dva majáky stejné charakteristiky umístěné za sebou v různé výšce. V případě, že jsou vidět nad sebou, projíždí loď kanálem správně, jinak se nachází mimo plavební dráhu. O praktickém použití liniových světel se můžete dočíst například v dětské dobrodružné knize Boj o ostrov od Arthura Ransome.
Mimo majáků jsou používány také majákové lodě a majákové plošiny (LANBY - Large Navigational Buoy). Jedná se o lodě, respektive větší konstrukce, stabilně ukotvené na moři vybavené světelným zdrojem. Suplují funkci majáku tam, kde maják umístit nelze, a kde není vhodné použít bóji, například pro zajišťování navigačních bodů pro TSS (Traffic Separation Scheme).
Majáky se nachází na pobřeží moří, splavných jezerech (např. Storoženský maják, Maják Split Rock) a na splavných úsecích řek. Na Vltavě je jediný maják na spodním výběžku Libeňského ostrova v Praze 8.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BARKHAM, Patrick. Light fantastic. The Guardian [online]. 2008-07-15 [cit. 2012-06-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Crompton S.W. str. 10
- ↑ Viz torrehercules.org Archivováno 27. 9. 2008 na Wayback Machine..
- ↑ Jones R. str. 8
- ↑ Už dvanáct let pomáhá jediný maják na Vltavě umístěný na Libeňském ostrově. www.vecerni-praha.cz [online]. 2023-03-05 [cit. 2023-05-14]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JONES, Roy. The Lighthouse Encyklopedia. Guilford: The Globe Pequot press, 2004. ISBN 0-7627-2735-7.
- CROMPTON, Samuel Willard. The Ultimate Book of Lighthouses. San Diego: Thunder Bay Press, 2003. Dostupné online. ISBN 1-59223-102-0.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu maják na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo maják ve Wikislovníku- Stránky o majácích od Anke a Jense (anglicky/německy)
- Casual Navigation: Why Do Lighthouses Have Red Stripes? na YouTube (anglicky)
