Libuše (pramen)
9. Libuše | |
---|---|
Pramenní váza na Mlýnské kolonádě | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Karlovarský |
Město | Karlovy Vary |
Zeměpisné souřadnice | 50°13′32″ s. š., 12°52′54″ v. d. |
Parametry | |
Objevení | rok 1827 |
První záchyt | rok 1871 |
Teplota | 62 °C |
Vydatnost | 3–5 l/min. |
Obsah CO2 | 550 mg/l |
Ostatní | |
Původní název | Alžbětiných růží |
Typ | teplý minerální pramen |
Nadm. výška | 390 m n. m. |
Přístupnost | volně přístupný |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pramen Libuše, dříve Alžbětiných růží, je devátý karlovarský minerální pramen. Nachází se na levém břehu řeky Teplé uprostřed lázeňské čtvrti Karlových Varů. Umístěn je na Mlýnské kolonádě, jeho teplota je 62 °C a vydatnost 3–5 litrů/min. Je volně přístupný.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Řeka Teplá měla v místech dnešní Mlýnské kolonády dlouho v cestě překážku v podobě skály sv. Bernarda, která sahala až do poloviny řečiště, a řeku zde ohřívaly divoké vývěry pramenů. Na tomto místě se odedávna plavili koně a místo mělo název Koňské lázně. V letech 1844–1845 byla přečnívající skála odlámána a mohla vzniknout promenádní cesta na levém břehu řeky. Zde byly pak divoké prameny podchyceny a svedeny do jímek.[1]
Vývěr dnešního pramene Libuše byl objeven již roku 1827[2], ale zachycen byl až v roce 1871 při stavbě nové kamenné kolonády (Mlýnská) architekta Josefa Zítka. Hlavní tehdejší důvod k jeho zachycení a vyvedení bylo zamokřování promenádních prostor.[1] Tehdy byla voda přivedena ze čtyř drobných vývěrů z prostoru pod orchestřištěm kolonády do pramenní vázy na kolonádě. Původní název pramene byl Alžbětiných růží (po tehdejší rakouské císařovně Alžbětě Bavorské, zvané Sissi), současný název získal pramen v roce 1947.[3]
Současný stav
[editovat | editovat zdroj]Pramen Libuše je jedním z teplých karlovarských minerálních pramenů. Pro svoji polohu uprostřed lázeňského centra v prostoru největší karlovarské kolonády je hojně navštěvován lázeňskými hosty i turisty. Je jímán 17,6 metrů hlubokým vrtem.[4] Jeho teplota je 62 °C, vydatnost má 3–5 litrů/min. a obsah CO2 550 mg/litr.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b VYLITA, Břetislav; KLSÁK, Jiří; BURACHOVIČ, Stanislav, DOLINA, Jaroslav. Karlovy Vary – město lázní a pramenů. 1. vyd. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2007. 364 s. ISBN 978-80-254-0808-7. S. 24.
- ↑ NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. s. 33–34. Dostupné online.
- ↑ VARY, Infocentrum města Karlovy. Pramen Libuše. Karlovy Vary [online]. 2013-01-17 [cit. 2019-03-16]. Dostupné online.
- ↑ JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 172.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VYLITA, Břetislav; KLSÁK, Jiří; BURACHOVIČ, Stanislav, DOLINA, Jaroslav. Karlovy Vary – město lázní a pramenů. 1. vyd. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2007. 364 s. ISBN 978-80-254-0808-7.
- NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Dostupné online.
- KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Karlovy Vary, s. 137.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Libuše na Wikimedia Commons
- Libuše v databázi eSTUDÁNKY
- Referenční laboratoře PLZ – Tajemství karlovarských pramenů
- EnviWeb Zpravodajství životního prostředí – Karlovarské prameny
- iDnes.cz – Výjimečné prameny
- Infocentrum města Karlovy Vary – Prameny Karlovy Vary
- Infocentrum města Karlovy Vary – Kolonády Karlovy Vary