Ferdinand Portugalský
| Ferdinand Portugalský | |
|---|---|
| hrabě flanderský a henegavský | |
 | |
| Narození | 24. března 1188 Coimbra |
| Úmrtí | 29. července 1233 Noyon |
| Pohřben | katedrála v Noyonu a klášter Marquette |
| Manželka | Johana I. Flanderská |
| Potomci | Marie |
| Dynastie | Burgundové |
| Otec | Sancho I. Portugalský |
| Matka | Dulce Aragonská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferdinand Portugalský (portugalsky Fernando, starofrancouzsky Ferrand, 24. března 1188, Coimbra - 29. července 1233, Noyon) byl flanderský hrabě, účastník bitvy u Bouvines.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]
Ferdinand byl mladším synem portugalského krále Sancha I. a Dulce, dcery barcelonského hraběte a aragonského spoluvládce Ramona Berenguera IV.[1] Ke vhodnému sňatku mu výrazně dopomohla jeho teta Tereza, vdova po flanderském hraběti Filipovi.
V lednu 1212[2] se v Paříži oženil s Johanou, osiřelou dcerou prvního křižáckého latinského císaře Balduina I., dědičkou flanderského hrabství. Poté jako nový flanderský hrabě složil hold francouzskému králi Filipovi II. a byl donucen mu postoupit svůj dědický podíl - kastelánství v Aire-sur-la-Lys a v Saint-Omer. V dubnu 1213 se odmítl podílet na francouzské invazi do Anglie dokud nezíská zpět zabavená města. Filip August v odvetě vytáhl do Flander,[3] napadl a vyplenil Ferdinandovo území.[4] Vypálil Lille, Cassel a Douai. Flanderskému hraběti se společně s pomocí Renauda z Dammartinu podařilo francouzskou invazi odrazit a zastavili se až u hradeb Arrasu. Dosud váhající Ferdinand pak vyslyšel žádost o spojenectví a přešel na stranu Filipova nepřítele anglického krále Jana a jeho synovce císaře Oty Brunšvického.
V létě roku 1214 se začaly scházet armády.[5] Na Ferdinandově území se shromáždila vojáci Viléma ze Salisbury a Oty Brunšvického[6] a francouzské vojsko znovu plundrovalo Flandry a Henegavsko. V neděli 27. července se strhla nečekaná bitva u Bouvines, která se stala Ferdinandovi, jenž údajně předtím přísahal, že zabije krále Filipa,[7] osudnou.
| „ | ...nakonec veškeré břemeno boje padlo na Ferranda a jeho doprovod. Sražen k zemi, zraněn řadou hlubokých ran, byl zajat a svázán spolu s mnoha rytíři. Tak dlouho se bil, že vypadal jako polomrtvý a nemohl již v boji pokračovat, když se vzdal do rukou Huga z Mareuil a jeho bratra Jana. Jakmile byl Ferand zajat, všichni, kteří bojovali na jeho straně na této části pole, uprchli, byli pobyti nebo zajati... | “ |
| — Vilém Bretaňský[8] | ||
Filip II. dosáhl skvělého vítězství.
| „ | ...porazil Filip, král Francie, při bitvě krále Otu, hraběte z Flander, hraběte z Boulogne a několik dalších baronů | “ |
| — poznámka Ingeborg Dánské na okraji žaltáře[9] | ||
Ukořistěného říšského orla s ulomenými křídly poslal svému štaufskému spojenci Fridrichovi II.[10] a získal mnoho cenných zajatců. Největší počet jich pocházel z Flander[11] a mladý hrabě byl svěřen do rukou Jana z Nesle,[12] potupně v železech[13] odvezen do pařížského Louvru, kde byl vsazen do věže.[14]
Ve vězení hrabě strávil řadu let. V dubnu 1226 uzavřel s Blankou Kastilskou dohodu a po zaplacení vysokého výkupného byl roku 1227 propuštěn. Krom výkupného složil francouzskému králi slib věrnosti, poskytl záruky vhodného chování[pozn. 1] a v dalších letech pak mladému králi vždy věrně sloužil.[16]
Hrabství po dobu manželovy nepřítomnosti řídila Johana a po manželově propuštění porodila své jediné dítě - dceru Marii. Ferdinand roku 1233 v důsledku nemoci zemřel. Jeho srdce a vnitřnosti byly pohřbeny v místní katedrále a tělo v cisterciáckém klášteře Marquette,[2] který po propuštění z vězení společně s manželkou založil.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]| Jindřich Burgundský | ||||||||||||
| Jindřich Burgundský | ||||||||||||
| Sibyla Barcelonská | ||||||||||||
| Alfons I. Portugalský | ||||||||||||
| Alfons VI. Kastilský | ||||||||||||
| Tereza Leónská | ||||||||||||
| Jimena Muñoz (León) | ||||||||||||
| Sancho I. Portugalský | ||||||||||||
| Humbert II. Savojský | ||||||||||||
| Amadeus III. Savojský | ||||||||||||
| Gisela Burgundská | ||||||||||||
| Matilda Savojská | ||||||||||||
| Gigo III. z Albonu | ||||||||||||
| Matylda z Albonu | ||||||||||||
| Matylda | ||||||||||||
| Ferdinand Portugalský | ||||||||||||
| Rajmund Berengar II. Barcelonský | ||||||||||||
| Rajmund Berengar III. Barcelonský | ||||||||||||
| Matylda z Apulie | ||||||||||||
| Rajmund Berengar IV. Barcelonský | ||||||||||||
| Gilbert I of Millau | ||||||||||||
| Dulce Provensálská | ||||||||||||
| Gerberga Provensálská | ||||||||||||
| Dulce Aragonská | ||||||||||||
| Sancho I. Aragonský | ||||||||||||
| Ramiro II. Aragonský | ||||||||||||
| Felicia z Rousy | ||||||||||||
| Petronila Aragonská | ||||||||||||
| Vilém IX. Akvitánský | ||||||||||||
| Anežka Akvitánská | ||||||||||||
| Filipa z Toulouse | ||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jakékoli narušení smlouvy z Melunu ze strany flanderských hrabat mělo za následek exkomunikaci. Roku 1297 tak byl exkomunikován po vypovězení lenního slibu francouzskému králi Ferdinandův synovec Vít z Dampierre.[15]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ www.genealogy.euweb.cz
- ↑ a b www.mittelalter-genealogie.de
- ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 154.
- ↑ DUBY, Georges. Neděle u Bouvines 27. července 1214. Praha: Argo, 1996. ISBN 80-7203-164-3. S. 29.
- ↑ Duby,str. 46
- ↑ Duby,str. 47
- ↑ Duby,str. 57
- ↑ Duby,str. 54
- ↑ Duby,str. 30
- ↑ Francouzští králové, str. 156
- ↑ Duby,str. 40
- ↑ LE GOFF, Jacques. Svatý Ludvík. Praha: Argo, 2012. 724 s. ISBN 978-80-257-0685-5. S. 67. Dále jen Svatý Ludvík.
- ↑ Duby,str. 64
- ↑ Duby,str. 62
- ↑ HÉLARY, Xavier. Courtrai 11. července 1302. Praha: Karolinum, 2017. 147 s. ISBN 978-80-246-3609-2. S. 30.
- ↑ Svatý Ludvík ,str. 78
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DUBY, Georges. Neděle u Bouvines 27. červenec 1214. Praha: Argo, 1997. 221 s. ISBN 80-7203-164-3.
- KOVAŘÍK, Jiří. Meč a kříž: rytířské bitvy a osudy. Svazek 1. Praha: Mladá fronta, 2005. 278 s. ISBN 80-204-1289-1. Kapitola Bitva jako turnaj: Bitva u Bouvines, 27. červenec 1214, s. 244–275.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Portugalský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Johana |
|
Flanderský hrabě 1212 – 1233 |
|
Nástupce: Tomáš |