Přeskočit na obsah

Brienz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci v kantonu Bern. O stejnojmenné vesnici v kantonu Graubünden pojednává článek Brienz/Brinzauls.
Brienz
Brienz – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška574 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonBern
OkresInterlaken-Oberhasli
Brienz
Brienz
Brienz, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha48,07 km²
Počet obyvatel3 090 (2018)[1]
Hustota zalidnění64,3 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.brienz.ch
PSČ3855
Označení vozidelBE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brienz je obec v okrese Interlaken-Oberhasli v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 3 100[1] obyvatel.

Obec Brienz leží na břehu Brienzského jezera (železniční stanice 566 m n. m.) a na úpatí hory Brienzer Rothorn (2350 m n. m.). Rozprostírá se od hřebene Brienzergrat na severu přes nejnižší bod (hladina jezera 564 m n. m.) až po nejvýše položený Schwarzhorn (2928 m n. m.) jižně od jezera a sousedí s osmi sousedními obcemi a kantony Lucern a Obwalden.

K obci patří pět vysokohorských pastvin: Rotschalp (1698 m n. m.), Planalp (1544 m n. m.), Hinterburg (1530 m n. m.), Axalp (1706 m n. m.), Tschingelfeld (1767 m n. m.).

Na Rotschalpu v nadmořské výšce 1870 m n. m. se nachází měřicí stanice Spolkového institutu pro výzkum sněhu a lavin v Davosu.

Brienz okolo roku 1830

Osídlení oblasti Alamany je doloženo od 7. století. Jméno Brienz, poprvé doložené v roce 1146 jako Briens, vzniklo z keltského slova brigantion, tedy „kopec“.[2][3] Původně pravděpodobně označovalo osadu na dnešním kostelním kopci nad jezerem.

Ve 12. a 13. století byl Brienz součástí alpského panství baronů z Brienzu a Raronu. V roce 1231 postoupil Brienz na vyšší úroveň a stal se centrem a místem jurisdikce jimi získaného císařského bailiviku Brienz (krevní dvůr). Vesnice Kienholz, ležící na východním okraji obce, se stala místem setkání zástupců Bernu a konfederátů v roce 1353. Když se v letech 1380–1381 vzbouřili obyvatelé Brienzu podporovaní lidmi z Unterwaldenu proti poslednímu pánovi z Ringgenbergu, vstoupil v roce 1386 do bernského měšťanského práva. Jeho dcery předaly v roce 1411 a 1439 panství Brienz klášteru Interlaken, který je v roce 1445 prodal Bernu. Ten v roce 1528 podřídil Brienz novému interlakenskému hofmistrovství. Kostel na hradním ochozu nad jezerem byl pravděpodobně fundací pánů z Brienzu, kteří před rokem 1213 darovali kostelní místo klášteru Engelberg; v důsledku reformace připadl Bernu.[2]

V rámci boje proti chudobě, částečně v důsledku úpadku alpské sýrárny po roce 1800, vznikl jako nový zdroj příjmů cestovní ruch a řezbářství. Lákadlem byly vodopády Giessbachfälle a vrchol Rothorn, proslulý svými panoramaty.

I po otevření dostavníkové (1861) a železniční tratě (1888) z Lucernu přes Brünig byla obec Brienz spíše tranzitním než rekreačním střediskem. Ozubnicová dráha Brienz Rothorn Bahn, otevřená v roce 1892 jako nejvýše položená vrcholová železnice v Evropě, měla zpočátku jen malý úspěch. Popularitu si získala až ve 20. století. V 19. století vznikla díky korekci řeky Aary a odvodnění údolí Haslital (1878) rovinatá zemědělská půda. V odlesněné oblasti alpských pastvin bylo třeba od 90. let 19. století za pomoci spolkové vlády a kantonu zastavit devastaci způsobenou přívalovými vodami výstavbou potočních a lavinových bariér a zalesňováním.[2]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Katolický kostel v Brienzu
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1764 1850 1880 1900 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020
Počet obyvatel 799 1789 2757 2580 2525 2861 2864 2796 2759 2849 2956 3060 3158

Hospodářství a tradice

[editovat | editovat zdroj]
Dřevěné vyřezávané hodiny, vyrobené v Brienzu

Turistický ruch a řezbářství mají pro Brienz mimořádný význam. Tradice řezbářství v Brienzu sahá až do roku 1816. Tehdy hladomor donutil lidi hledat nové pracovní příležitosti. Zruční řemeslníci, jako byl Christian Fischer (1790–1848), uměli spojit rostoucí turistický ruch s prodejem dřevěných soch. Z předmětů denní potřeby vznikala filigránská umělecká díla, která byla koncem 19. a počátkem 20. století úspěšně prezentována na světových výstavách. Mezi příklady řezbářských prací z Brienzu patří sochy zvířat i předměty denní potřeby s figurkami zvířat a tzv. nábytkové kusy Edelweiss. Řezbářská škola je jedinou institucí ve Švýcarsku, kde se lze řezbářskému řemeslu vyučit. Byla založena v roce 1884 jako Schnitzlerschule Brienz. Od roku 1928 je odbornou školou a vzdělávací dílnou kantonu Bern. Houslařská škola Brienz, založená v roce 1944, je jedinou specializovanou školou pro houslaře ve Švýcarsku.

Každoročně se ve středu a čtvrtek, každý druhý týden v listopadu konají v trhy a slavnosti. Počátky tradice sahají daleko do roku 1626, kdy Brienz obdržel povolení vrchního soudce a Rady města Bernu. Specialitou na slavnostech jsou brienzské lívance plněné sušenými hruškami a ořechy.

Brienz leží na železniční trati Brünigbahn z Interlakenu do Lucernu, kterou provozuje společnost Zentralbahn. Od Brienzského jezera je obsluhován společností BLS Schifffahrt. Z Brienzu na Brienzer Rothorn jezdí dráhaBrienz Rothorn Bahn.

Poštovní autobusy obsluhují trasy Brienz – Schwanden – Hofstetten, Brienz–Brünig a Brienz–Axalp. Od roku 1988 má Brienz napojení na dálnici A8 (exit č. 29).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brienz BE na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c d DUBLER, Anne-Marie. Brienz (BE) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2006-01-25 [cit. 2023-09-15]. Dostupné online. (německy) 
  3. KRISTOL, Andres. Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Lausanne: [s.n.], 2005. ISBN 2-601-03336-3. S. 186. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]