Achtopol

Achtopol ; Ахтопол
	Městská pláž
Poloha
Souřadnice	42°6′ s. š., 27°57′ v. d.
Nadmořská výška	20 m n. m.
Časové pásmo	východoevropský čas (UTC+2), východoevropský letní čas (UTC+3)
Stát	Bulharsko
Oblast	Burgaská
Obština	Carevo
Správní středisko	Carevo
	; Achtopol na mapce jižního bulharského pobřeží
	Achtopol
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	28,704 km²
Počet obyvatel	1 419 (2015)
Hustota zalidnění	49,4 obyv./km²
Etnické složení	Bulhaři
Náboženské složení	pravoslaví
Správa
Status	město
Starosta	Atanas Željazkov
Telefonní předvolba	(+359) 0590
PSČ	8280
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Achtopol (bulharsky Ахтопол, řecky Αγαθούπολη) je město v jihovýchodním Bulharsku. Leží v Burgaské oblasti, v obštině Carevo. Je to známé letovisko na jižním bulharském pobřeží Černého moře. Žije zde přes 1 000 obyvatel a jde o nejjižnější město na bulharském pobřeží poblíž hranice s Tureckem.

Historie

Na místě dnešního města existovaly osady již od mladší doby kamenné. V době železné byla oblast osídlena thráckým kmenem Thynů. Vlastní město bylo založeno kolem roku 430 př. n. l. řeckými kolonisty z Athén. Předpokládá se, že jeho založení se váže na aktivity Perikla v černomořské oblasti.^[2] Město se stalo obchodním centrem, protože razilo vlastní mince. Po nájezdech barbarů od 5. do 7. století bylo město obnoveno byzantským vojevůdcem Agathonem, který jej pojmenoval Agathopolis.

Během středověku byl Agatopol střídavě začleňován do Bulharské a do Byzantské říše. Nápis chána Kruma z roku 812 svědčí o jeho vládě. V roce 1304 ho získal císař Teodor Svetoslav. Kolem roku 1389, dvacet let po dobytí Drinopole Osmanskou říší, sem přenesl svoje sídlo tamější metropolita. Osmanští Turci začlenili město do své říše v roce 1453 a nazývali ho Ahtenbolu, později Ahtabolu. V 17. století je Achtopol zmíněn jako sídlo biskupa.

Počátkem 20. století občané Achtopolu vlastnili 45 lodí, z toho tři s výtlakem mezi 1 000 a 3 000 tun. Když v roce 1912 vypukla první balkánská válka z Achtopolu se k makedonsko-drinopolské domobraně přihlásili dva dobrovolníci. Po balkánských válkách připadlo město v roce 1913 Bulharsku, řecké obyvatelstvo bylo vyhnáno a do města přišli bulharští uprchlíci z Východní Thrákie. V roce 1918 bylo téměř celé město zničeno požárem a shořela i starobylá katedrála Zesnutí přesvaté Bohorodice. Soudobé město vzniklo po požáru, když bylo celé nově postaveno. V roce 1926 mělo 1 095 obyvatel.

Řečtí vyhnanci založili v Řecku, v kraji Pieria, obec Nea Agathoupoli (Nový Achtopol).

Geografie

Město se rozkládá na skalnatém poloostrově na pobřeží Černého moře na úpatí pohoří Strandža. Leží 14 km jižně od města Carevo, které je sídlem zdejší obštiny, a 5 km severně od ústí řeky Veleka. Město leží uvnitř přírodního parku Strandža.

Klima je zčásti středomořské s chladnými léty a mírnými zimami.

Obyvatelstvo

Ve městě žije 1 307 stálých obyvatel (1 419 obyvatel včetně přechodně bydlících).^[1] Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:^[3]^{[p 1]}

Bulhaři: 934 (74.4 %)
Romové: 311 (24.8 %)
Turci: 3 (0.2 %)
ostatní: 7 (0.6 %)

Náboženství

Město je sídlem Achtopolské diecéze (správněji Agatopolské eparchie) Konstantinopolského patriarchátu, která existuje od 15. století. Město je jedním z pěti známých sídel eparchií na území současného Bulharska.

Hospodářství

Rozhodující příjmy města plynou z turistického ruchu a rybolovu.

Památky

Nejstarší zachovanou památkou je kostel Nanebevstoupení Páně postavený v roce 1776. Dále se zde nacházejí pozůstatky kláštera Sveti Jani (Jana Křtitele) z 12. století, torza opevněných hradeb (v některých místech až do 8 m vysokých a 3,5 m širokých). Poblíž poloostrova leží zbytky thráckých zdi. Ve městě je historické muzeum.

Ve 40. a 50. letech byl Achtopol konečnou stanicí úzkorozchodné železnice Achtopol - Brodilovo – Kosti, která byla koncem 50. let zrušena pro údajnou neefektivnost.

Sport

Jediným sportovním klubem ve městě je Fotbalový klub Achtopol. Byl založen v roce 1992 pod názvem Černo more (Achtopol) a po tři roky soutěžil v jižní oblastní skupině B. Poté měl sporadické úspěchy, ale v roce 2006 se vrátil do jižní oblastní skupiny B. V sezóně 2008/2009 se umístil na devátém místě z deseti účastníků. Protože Achtopol nemá vlastní stadión, hrají se soutěžní zápasy v sousedním městě Carevu.

Osobnosti

Kosta Pergelov (1921 – 2007) bulharský ekonom

Odkazy

Poznámky

↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ахтопол na bulharské Wikipedii.

↑ ^a ^b Таблици на населението по настоящ и по постоянен адрес [online]. Sofie: Главна Дирекция Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2015-09-15 [cit. 2015-10-18]. Dostupné online. (bulharsky)
↑ Град Ахтопол [online]. Carevo: Администрация на Дирекция на Природен парк "Странджа", 2015-05-31 [cit. 2015-10-18]. Dostupné online. (bulharsky)
↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)

Externí odkazy

(bulharsky) Achtopol na facebooku
(bulharsky) Oblastní noviny Archivováno 19. 11. 2015 na Wayback Machine.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Achtopol na Wikimedia Commons

[4] Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

[census-1] Таблици на населението по настоящ и по постоянен адрес [online]. Sofie: Главна Дирекция Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2015-09-15 [cit. 2015-10-18]. Dostupné online. (bulharsky)

[H-2] Град Ахтопол [online]. Carevo: Администрация на Дирекция на Природен парк "Странджа", 2015-05-31 [cit. 2015-10-18]. Dostupné online. (bulharsky)

[etnic2011-3] НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)

[1]

[2]

[3]

[p 1]