Sněmovna lidu Federálního shromáždění
Sněmovna lidu Federálního shromáždění (SL FS) byla jednou ze dvou rovnoprávných komor parlamentu Československé socialistické republiky (ČSSR), po sametové revoluci následně České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR), Federálního shromáždění. Vznikla dne 1. ledna 1969 účinností ústavního zákona o československé federaci z Národního shromáždění ČSSR.[1] Zanikla k 31. prosinci 1992 se zánikem československé federace.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Sněmovna lidu měla v letech 1969-89 200 poslanců, ústavním zákonem č. 46/1990 Sb. z 27. února 1990 byl počet poslanců snížen na 150.[2] Poslanci byli voleni v celé ČSSR, respektive ČSFR přímou volbou na pětileté funkční období. Protože volbou v celé federální republice bylo zvoleno více Čechů, bylo přijato v zákoně o federalizaci opatření proti majorizaci slovenských poslanců (druhá komora Sněmovna národů byla volena paritně z poloviny z České a z poloviny ze Slovenské republiky). Sněmovna byla usnášeníschopná při účasti alespoň nadpoloviční většiny poslanců.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Na páté schůzi v roce 1969 sněmovna jednomyslně odhlasovala, aby poslanci Jan Šubrt, Jiří Pelikán (kteří emigrovali), Gertruda Sekaninová-Čakrtová, František Kriegel, František Vodsloň, Božena Fuková (kteří hlasovali proti přijetí smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk) a Václav Prchlík byli zbaveni poslaneckého mandátu, protože "jejich postoje a činnost jsou v příkrém rozporu se zájmy lidu, v příkrém rozporu s politikou Národní fronty, rozešli se s politikou stran, které je do funkce poslance navrhly a doporučily".[3] Na jejich místo byli stejným způsobem – jednomyslným rozhodnutím Sněmovny – kooptováni Jaroslav Kožešník, Vladimír Vedra, Jan Fojtík a Vladimír Mařík.[3]
Funkční období
[editovat | editovat zdroj]- 1969–1971: předseda Josef Smrkovský (1969), Soňa Pennigerová[4]
- 1971–1976: volby roku 1971, předseda Václav David[5]
- 1976–1981: volby 1976, předseda Václav David[6]
- 1981–1986: volby roku 1981, předseda Václav David[7]
- 1986–1990: volby roku 1986, kooptace 1989–1990, předseda Vladimír Vedra (1986–1989), Josef Bartončík[8]
- 1990–1992: volby roky 1990, předseda Rudolf Battěk
- 1992: volby roku 1992, předseda Václav Benda
Počet poslanců volených v České republice a Slovenské republice
[editovat | editovat zdroj]| Republika | 1971 | 1976 | 1981 | 1986 | 1990 | 1992 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| ČSR / ČR | 137 | 136 | 136 | 134 | 101 | 99 |
| SSR / SR | 63 | 64 | 64 | 66 | 49 | 51 |
| Celkem | 200 | 200 | 200 | 200 | 150 | 150 |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ust. čl. 147 úst. zák. č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů.
- ↑ Ústavní zákon č. 46/1990 Sb.
- ↑ a b Zápis z jednání Sněmovny lidu Federálního shromáždění dne 16. října 1969, [cit. 2008-10-30]. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1969fs/index.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1971fs/index.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1976fs/index.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1981fs/index.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1986fs/index.htm
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-906-5. S. 429–430.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sněmovna lidu na Wikimedia Commons
