Přeskočit na obsah

Kostel svatého Václava (Prosek)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Václava
Kostel sv. Václava na Proseku
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťProsek
Souřadnice50°7′5″ s. š., 14°29′40″ v. d.
Kostel svatého Václava na Proseku
Kostel svatého Václava na Proseku
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézepražská
Zasvěcenísvatý Václav
Architektonický popis
Stavební slohrománský
Typ stavbybazilika
Výstavba12. století
Další informace
UliceU proseckého kostela
Oficiální webhttp://farnostprosek.cz/
Kód památky40705/1-1636 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava na Proseku je římskokatolický farní kostel v pražské čtvrti Prosek. Tato v jádru románská stavba je její nejstarší stavební památkou. Byl vybudován na rozhraní náhorní plošiny a svahu údolí Rokytky patrně ještě před vznikem dnešního osídlení[zdroj?] a v průběhu své existence prošel řadou přestaveb.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Kostel od severu
Interiér kostela

Spolehlivé historické údaje o založení kostela se nedochovaly. Hájkova kronika uvádí, že kostel založil kníže Boleslav II., jemuž se při návratu ze Staré Boleslavi do Prahy na tomto místě zjevil ve snu svatý Václav. Dle legendy měl být kostel založen roku 970, na základě průzkumů se však vznik kostela udává na přelomu 11. a 12. století[1], přičemž původní románská trojlodní bazilika vznikla až v polovině nebo třetí čtvrtině 11. století.

Podle legendy byl kostel založen na místě, kudy projížděl pohřební průvod s ostatky zavražděného knížete Václava na jeho cestě ze Staré Boleslavi do Prahy na Pražský hrad.[2] Na této trase, kudy za svého života putoval kníže Václav opačným směrem z Prahy do Staré Boleslavi, vznikla tradice poutní Svatováclavské cesty, kudy bylo neseno Palladium země české – měděného medailonku, který sv. Václav nosil na hrudi.[1]

První z řady stavebních úprav kostela byla provedena už počátkem 13. století. Od roku 1311 je zde doložena farnost (plebánie), jména farářů jsou známa od roku 1356. Kolem roku 1420 byl kostel pobořen husity a poté přešel do správy utrakvistů, kteří jej v 70. letech 15. století opravili a původně románskou stavbu gotizovali. Po opětovném převzetí katolickou stranou byl kostel filiální a náležel do farnosti u kostela sv. Martina ve zdi.

Za třicetileté války byl kostel vypálen. V roce 1675 byla obnovena farnost, pod kterou nově spadal i kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech a kostel sv. Pavla z Poříčskou bránou. Prvním farářem se stal Augustin Salát, dříve administrátor v Hostouni, který zemřel 18. května 1679 ve věku 39 let.

Zásluhu na obnově "chrámu Páně sv. Václava na Prosíku" má arcibiskup pražský kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu, který listinou z 9. května 1667 nařídil obnovu chrámů Páně včetně prosecké baziliky, neboť po utrpěných husitských bouřích a švédských vpádech hrozilo, že se kostel obrátí v ruinu.[1]

Roku 1712 byla nad kněžištěm postavena hranolová věž, později (v 19. a 20. století) upravovaná, která nahradila dosavadní sanktusník. V rámci úprav provedených v roce 1770 byla zřízena nová sakristie za oltářem a rozšířena okna, tyto zásady však narušily stabilitu, a proto byla k zavěšení zvonů vybudována v roce 1783 na přilehlém hřbitově samostatně stojící zvonice. Další úpravy kostela byly provedeny v roce 1790.

Na jihu vypátralo každé bystré oko za obry Bezdězy svatovítskou v Praze věž ve velikosti jehly a vedle ní ještě jednu, menší a tenčí, kostelík to na Prosíku.

Karolína Světlá, Nemodlenec, vydal Čs.spisovatel, Praha 1976

Roku 1874 byly na kostelní věž instalovány hodiny. V roce 1929 byla farnost povýšena na děkanství, jímž byla až do 30. června 1994. Při přestavbě kostela v roce 1931 došlo ke snížení střech bočních lodí, obnovení zazděných románských okének v hlavní lodi a postavení nové sakristie na severní straně. V roce 1937 se uskutečnila celková oprava stavby a následujícího roku opravena krytina všech tří střech. V roku 2010 byly při východní hřbitovní zdi nainstalovány tři sochy Madon z přírodního kamene (z mramoru, pískovce a žuly) od sochařky Zuzany Čížkové, současně s tím byly provedeny parkové úpravy okolí kostela.

Popis stavby

[editovat | editovat zdroj]
Zvonice a věž s apsidou

Románská bazilikální stavba je tvořena třemi loděmi, z nichž každá je na východní straně zakončena apsidou, a renesanční předsíní z roku 1572. Cibulovitá vížka je sklenutá v hlavní lodi žebrovitou sítí z konce 15. století. Před kostelem je předsíň z konce roku 1579, hranolová věž nad kněžištěm je z roku 1712, upravená roku 1770, z této doby je i sakristie. Na vedlejším hřbitově je barokní zvonice z poloviny 18. stol. Uvnitř jižní lodi jsou zbytky románských maleb. Na hlavním oltáři je obraz sv. Václava od jezuitského malíře Ignáce Raaba z poloviny 18. stol. Cínová křtitelnice je z roku 1622. Dva malované epitafy jsou z roku 1628.

Románská bazilika je významné architektonické a historické hodnoty s fragmenty nástěnných maleb z let kol. r. 1200 a nachází se na místě jedné z nejvýznamnějších křižovatek prehistorických cest v severovýchodní části pražského území.[3]

Fara

[editovat | editovat zdroj]
Prosecká fara

Naproti kostelu se nachází barokní fara, navržená kolem roku 1715 patrně Janem Blažejem Aichlem. V místní farnosti působil také kardinál Josef Beran.[1] Stěžejní slavností fary je Svatováclavská pouť pořádaná od roku 1990 z podnětu městského úřadu Prahy 9. V bazilice se pořádají duchovní i jiné koncerty, každoročně v září cyklus Devětkrát s Devítkou – festival orchestrální a komorní tvorby.[4]

Duchovní správci

[editovat | editovat zdroj]
Kámen ve zdi u vstupu do kostela
  • Matěj Novatius Rožmberský (kolem roku 1622)

Od 1. ledna do 31. srpna 1914 byl ve zdejší farnosti kaplanem pozdější pražský arcibiskup Josef Beran. Jako kaplani zde působili také ThLic. Miloslav Máša a ThDr. Jiří Huber.

Hřbitov

[editovat | editovat zdroj]

Okolo kostela se rozkládá hřbitov, na který vedl starý vchod s dochovaným barokním portálem z roku 1770. Nový vchod z roku 1930 má kovanou železnou mříž. Epidemie neštovic v roce 1872 a cholery roku 1873 způsobily, že byl hřbitov přeplněn. Obce Libeň, Střížkov, Prosek a Vysočany, které zde pohřbívaly své zemřelé, se měly postarat o založení nového hřbitova, přesto se zde pohřbívalo dále. Na hřbitově se nachází hrob rodiny rytíře Freye z Freyenfelsů, hrob filosofa Františka Čupra a závodníka a továrního jezdce Josefa Žáka. Dále je zde pohřbena přítelkyně Karla Havlíčka Borovského[1] česko-polská spisovatelka Honorata z Wiśniowských Zapová.[6] Po zrušení hřbitova se začalo pohřbívat na nově zřízeném proseckém hřbitově v ulici Čakovická.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e Kostel sv. Václava na Proseku | Městská část Praha 9. www.praha9.cz [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Kostel sv. Václava, Praha 9-Prosek. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vaclava-13234175
  4. ↑ Devětkrát s devítkou | Městská část Praha 9. www.praha9.cz [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ UHLÍŘ, Jan. Proč usiluji o pokání, odpuštění a smíření v katolické církvi : Rozhovor s disidentkou a katolickou aktivistkou Marií Rút Křížkovou. www.christnet.eu [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ Nedávno provedenou restaurací chrámu.... Světozor. 30. 10. 1908, s. 30. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • POCHE, PHDR., Emanuel; JANÁČEK ,PHDR, Josef. Prahou krok za krokem. Příprava vydání prom. hist. Eduard Šimek. 1.. vyd. [s.l.]: nakl. ORBIS, 1963. (Pragensie). 
  • KOVAŘÍK, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6. S. 298 – 299.
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém. Řada první, Arcidiecese Pražská. V Praze: Nákladem dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907-1913. 7 svazků. Svazek 2, s. 281-288. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svatého_Václava_(Prosek)&oldid=24353308“