Ketelerka
Ketelerka | |
---|---|
Mladý stromek ketelerky Davidovy (Keteleeria davidiana) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
Podčeleď | jedlové (Abietoideae) |
Rod | ketelerka (Keteleeria) Carrière, 1866 |
Druhy | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ketelerka[1] (Keteleeria) je rod jehličnatých stromů z čeledi borovicovitých. Rod zahrnuje 3 druhy, rostoucí ve východní Asii.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Rostou v kontinentální jižní Číně a na ostrově Chaj-nan, v Hongkongu a na Tchaj-wanu. Izolované skupiny jsou dále v horách severního Laosu a Vietnamu. Vyskytují se většinou v kopcovitých, teplých a sušších oblastech, kde je pro listnaté lesy nedostatek vody. V jejích domovině je průměrná roční teplota okolo 16 °C, v nejchladnějším měsíci lednu klesá na +4,5 °C. V České republice se tento rod nepěstuje. Je pojmenován po francouzském pěstiteli J. B. Keteleerovi (1813–1903).
Popis
[editovat | editovat zdroj]Je to stálezelený strom se širokou, zploštělou korunou dosahující výšky 35 až 50 m, výčetní tloušťka kmene bývá až 2,5 m, borku má svisle rýhovanou. Mladé stromy mají konický tvar, později se jim koruna rozšiřuje. Mohutné kořeny má široce rozvětvené. Jehlice jsou dlouhé 1,5 až 7 cm a široké 2 až 4 mm, zploštělé, čárkovitého nebo kopinatého tvaru, vyrůstají spirálovitě. Střední žebro je z obou stran vystouplé, mají dva pryskyřičné kanálky. U starých stromů se jehlice postupně zmenšují až na délku maximálně 4 cm.
Samčí šištice jsou uspořádané do shluků, vyrůstají z jednoho pupenu, a bývají terminální nebo postranní. Samičí, vysoké 6 až 22 cm a tlusté 2,5 až 6 cm, bývají jednotlivé, na stopkách dlouhých 2,5 až 4 mm, terminální a jsou orientovány vzpřímeně. Tvaru jsou kónického nebo cylindrického, dozrávají za 6 až 8 měsíců po anemogamickém opylení, získávají pak světle hnědou barvu. Podpůrné šupiny jsou asi o třetinu kratší než semenné, dozráváním šupiny zdřevnatí. Podlouhlá semena trojhranného tvaru, o velikosti 1 až 1,5 x 6 až 8 mm, mají jedno světle hnědé křidélko s kožovitou blankou dlouhou 12 až 19 mm. Tvary šištic jsou nejrychlejší pomůckou pro určení jednotlivých druhů.[2]
Použití
[editovat | editovat zdroj]Dřeva se užívá jako stavebního materiálu, používá se na místní mostní konstrukce a vyrábí se z něho i nábytek. Je poměrně měkké, má bíložlutou barvu.
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod ketelerie se průběžně dělil podle různých autorů do více druhů, postupně se jejich počet ustálil na čísle tři:
- ketelerka Davidova Keteleeria davidiana (Bertrand) Beissn., 1891
- Keteleeria evelyniana Masters, 1903
- Keteleeria fortunei Carrière, 1866[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Keteleeria na anglické Wikipedii a Keteleeria na německé Wikipedii.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ development.dendrologie.cz. development.dendrologie.cz [online]. [cit. 2010-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-15.
- ↑ www.biolib.cz
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu ketelerka na Wikimedia Commons
- www.conifers.org
- www.efloras.org