Přeskočit na obsah

Josef Gärtner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Gärtner
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1880
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1875 – 1883[1]
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeský klub
(staročeši)

Narození18. března 1832
Sedlčany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. března 1888 (ve věku 55 let)
Sedlčany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Gärtner (18. března 1832 Sedlčany[2]1. března 1888 tamtéž[3]) byl rakouský a český podnikatel a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a starosta Sedlčan.

Narodil se 18. března 1832 v Sedlčanech.[4] Byl měšťanem a majitelem parního válcového mlýna v Sedlčanech.[5][6] V letech 1875–1887 působil jako okresní starosta.[7] Působil jako předseda pěveckého spolku. Vykonával také funkci starosty Sedlčan. Zvolen do ní byl v roce 1867.[8] Jako starosta města se zmiňuje i v roce 1879.[9] Zasedal v radě obchodní a živnostenské komory v Českých Budějovicích.[5][6]

Angažoval se i ve vysoké politice. V doplňovacích zemských volbách v roce 1875 se stal poslancem Českého zemského sněmu. Reprezentoval kurii, venkovských obcí, obvod Votice, Sedlčany.[10] V rámci tehdejší české politiky pasivní rezistence mandát nepřevzal, byl ho pro absenci zbaven, ale následně byl manifestačně opětovně zvolen v doplňovacích volbách roku 1876[11] a 1877.[12] Na sněm se fakticky dostavil až po řádných volbách v roce 1878, kdy pasivní rezistence skončila.[13]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1879 za kurii venkovských obcí v Čechách, obvod Sedlčany, Milevsko, Benešov atd. Rezignaci oznámil na schůzi 30. listopadu 1880.[14] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Josef Gärtner, okresní starosta, bytem Sedlčany.[15] V parlamentu ho po rezignaci nahradil Václav Penk.[16]

Byl členem staročeské strany.[17] Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[18]

Zemřel v březnu 1888 vysílením ve věku 56 let.[19][5][6]

  1. Do roku 1878 mandát fakticky nevykonával.
  2. SOA Praha, Matrika narozených Sedlčany 14, s. 192. Dostupné online.
  3. SOA Praha, Matrika zemřelých Sedlčany 30, s. 82. Dostupné online.
  4. Kurzbiografie Gärtner (Republik Österreich, Parlament)
  5. a b c Úmrtí. Národní politika. Březen 1888, roč. 6, čís. 72, s. 3. Dostupné online. 
  6. a b c Úmrtí. Národní listy. Březen 1888, roč. 28, čís. 64, s. 2. Dostupné online. 
  7. LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 73. 
  8. Ze Sedlčan. Národní listy. Listopad 1867, roč. 7, čís. 215, s. 3. Dostupné online. 
  9. Reichsrathskandidatur. Prager Abendblatt. Září 1879, čís. 220, s. 2. Dostupné online. 
  10. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/4/stenprot/002schuz/s002002.htm
  11. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/5/stenprot/001schuz/s001002.htm
  12. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/6/stenprot/002schuz/s002001.htm
  13. http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  14. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  15. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=141&size=45
  16. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=4458
  17. Národní listy 18. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011270&picp=&it=0&s=djvu
  18. Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.
  19. Verstorbene. Prager Abendblatt. Březen 1888, čís. 53, s. 5. Dostupné online.