Přeskočit na obsah

Rudka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci v okrese Brno-venkov. O části města Kunštát pojednává článek Rudka (Kunštát).
Rudka
Pohled na Rudku
Pohled na Rudku
Znak obce RudkaVlajka obce Rudka
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRosice
Obec s rozšířenou působnostíRosice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel405 (2024)[1]
Rozloha4,14 km²[2]
Katastrální územíRudka
Nadmořská výška445 m n. m.
PSČ664 83
Počet domů144 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRudka 66
664 83 Domašov u Brna
ou@obecrudka.cz
StarostkaMarie Jirglová
Oficiální web: www.obecrudka.cz
Rudka
Rudka
Další údaje
Kód obce583804
Kód části obce143294
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudka je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, asi 28 kilometrů západně od centra Brna. Rozkládá se v Křižanovské vrchovině.[4] Žije zde 405[1] obyvatel. Obec leží po obou březích Bobravy, která pramení v lese nedaleko obce v nadmořské výšce 495 m. Na jejím toku je v obci vybudován rybník.

Původní název obce byl Rutka (německy Ruden), což je odvozeno od naleziště železné rudy, jelikož se od pradávna v části obce Prachová těžila stříbrná ruda, později v 50. letech 19. stol. ruda železná. Počátkem 20. století]se také v obci ujala práce perleťářská. Jiný výklad název odvozuje od načervenalého jílu, na kterém vesnice leží.[5]

První písemné zmínky o existenci osady se datují k roku 1330 (Ruden),[6][7] kdy ji darovala královna Eliška Rejčka starobrněnskému ženskému cisterciáckému klášteru. Obec s klášterem měla takto společné osudy a po jeho zrušení (1782) i stejnou vrchnost, jen po husitských válkách byla za krále Zikmunda zastavena. V 2. polovině 15. století v Rudce měli manové kláštera svobodný dvůr, který byl v držení vladyky Jaroše z Rudky, později prodán Janu Cahovi, a patrně i tvrz, na které ještě v roce 1497 vladyka Jaroš sídlil. Roku 1569 byl dvůr osvobozen od činží a poplatků, J. Caha vykonával fojtství a hájenství lesa u Rudky, hostil a poskytoval nocleh úředníkům. Po zrušení kláštera r. 1782 byly pozemky patřící klášteru dány do nájmu a později prodány rytíři Františku Heintlovi. Roku 1840 se stal majitelem bývalého panství kníže Eduard Schönburg-Hartenstein.[8]

Počátkem 17. století měla Rudka 14 domů. Po třicetileté válce (1648) zůstalo osídlených pouze 9 domů a 2 domky s činžovními rolemi a především obec ztratila velkou část polí. Do roku 1749 přibyly další 4 čísla domů.[8] Na začátku 19. století pak došlo k velkému osídlení. To zde žilo 482 obyvatel.[4]

Osada byla až do roku 1783 přifařena ke Zbraslavi, od tohoto roku k Domašovu, ale tak, že desátek brával farář zbraslavský.[8] Rudka též po nějaká léta patřila k Rosicím, od kterých se roku 1869 odtrhla.[5]

Závody přes rybník

Závody přes rybník

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1934–1989 se v obci konávaly závody v přejezdu místního rybníka. Byly pořádány místními hasiči, ale ne každoročně. V roce 1960 se konal poslední závod, další následoval až za patnáct let. Poté se tedy uskutečnily závody v roce 1975, pak 1976, oba závody vyhrál Dušan Němec z Rudky, a opět následovala další pomlka - tentokrát na devět let. Roku 1986 se poprvé závodu zúčastnily i dívky Jana Císařová z Rudky a Martina Křížová z Domašova, avšak první tři vítězné příčky obsadili hoši – 1. místo Stanislav Studený z Říčan, 2. místo René Blažek z Rudky, 3. Tomáš Kožnar také z Rudky. Úkolem závodníka bylo za co nejdelší čas přejet lávku dlouhou 90 metrů, širokou 14 – 27 cm a silnou 2,5 cm, která byla ve výšce 30 cm nad hladinou a hloubka vody byla asi dvoumetrová. Poslední závod se jel v červenci 1989, kdy s pořadateli spolupracoval i Vojtěch Polanský. Od roku 1991 začal stejné závody organizovat ve své obci (Říčany) pod názvem Říčanská lávka (od roku 1999 Starobrněnská lávka) a v Rudce tímto tato tradice zanikla.[9]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 461 446 457 474 459 464 443 419 441 397 381 353 336 374 401
Počet domů 54 60 60 63 62 64 81 104 101 102 107 116 120 125 144

Vývoj počtu obyvatel

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působila jako starostka Ing. Věra Kožnarová, od komunálních voleb v roce 2010 tuto funkci vykonává Marie Jirglová.

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. března 2005.[12]

Obecní pečeť Rudky

Z doby před rokem 1752 pochází obecní pečeť, jež má nápis: „PECZET * DIEDINI * RVDKY“. Jedná se o tzv. znakovou pečeť. Pečetní obraz je tvořen děleným španělským štítem – tzv. kartuší s rolverky – v němž spatřujeme figury radlice, krojidla a obilný snop přeložený hráběmi.[13]

Znak a vlajka obce

[editovat | editovat zdroj]

Nové obecní symboly byly navrženy heraldikem Miroslavem J. V. Pavlů. Základem znaku a vlajky obce je zelené pole, které symbolizuje zemědělský charakter obce, kopáč a zkřížené hornické mlátky (vše stříbrné se zlatou násadou a topůrky) pak dobývání železná ruda a stříbrné rudy, opatská berle a růže jako symbol dlouhodobé církevní vrchnosti.[13]

V květnu roku 2006 se konalo žehnání znaku a vlajky obce.

Obec Rudka je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Spojení zde zajišťuje místní linka 410 (LitostrovDomašov) a linka 401 (Velká BítešBrno).

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Brno-venkov#Rudka.
  • Zvonice
  • Boží muka
  • Dřevěný kříž u cesty do Domašova nad hrobem padlého německého vojáka Georga Nuselta, který zahynul v květnu roku 1945 na konci druhé světové války
  • Památník obětem obou světových válek před budovou hasičské zbrojnice
  • Rodný dům Josefa Jurana[14], který byl zapsán na seznam kulturních památek[5]
  • Železný kříž u božích muk

Školství

[editovat | editovat zdroj]

Pro děti od 3 do 6 let funguje v obci mateřská škola. Její budova se nachází v klidné části na konci vesnice v blízkosti lesa. Mateřská škola disponuje vlastní jídelnou a kuchyní, která poskytuje celodenní stravování pro děti i zaměstnance školy. Do základní školy musí děti dojíždět do Domašova (1. – 5. třída) a Ostrovačic (6. – 9. třída).

Babské hody

[editovat | editovat zdroj]

Mezi velké akce obce patří Babské hody. Konají se každoročně v sobotu v září v týdnu o sv. Václavu. Tradice hodů sahá až k roku 1930 a dříve. Hody začínají kolem druhé hodiny odpolední, kdy starostka či starosta obce předává hlavní stárkové tzv. hodové právo, kterým jí uděluje svolení pořádat hody, hodovou zábavu a veselici. V hodovému právu se zároveň ukládá povinnost udržovat pořádek v obci a starat se o zábavu každého účastníka hodů. Ostatním ukládá všestrannou pomoc první stárce. Poté následuje krojovaný průvod žen a dívek vesnicí, kdy účastnice hodů chodí zvát všechny občany na večerní hodovou zábavu a rozdávají rozmarýny. Před domem každé stárky je zastávka, tancuje se a stárky nabízí malé občerstvení.

V měsíci lednu a únoru bývají v místní hospůdce U Melkesů plesy. Velmi oblíbený je myslivecký ples, na němž nechybí typická výzdoba – zelené větve a stromky, lesní zvířata jako ceny do tomboly a samozřejmě i myslivci v zelených kamizolách. Pro hosty je připravena tradiční myslivecká kuchyně. Velký úspěch mívá také obecní ples, jehož tradice v obci přetrvává od roku 2005.

Rozsvěcování vánočního stromu

[editovat | editovat zdroj]

První adventní neděli je slavnostně rozsvěcován vánoční strom. Po úvodním slovu starostky a následném rozsvícení zazpívají děti z mateřské školy koledy a zarecitují básničky.

Živý Betlém

[editovat | editovat zdroj]
Zvonička v Rudce, místo konání představení živého betlému

Poslední prosincový týden se každoročně koná u zvoničky představení živého betlému. Je sehrána scénka, která připomíná putování Panny Marie a svatého Josefa do Betléma a narození jejich dítěte, Ježíše Krista, příchod Tří králů za Ježíšem se svými dary a jiné biblické události a postavy spjaté s obdobím Vánoc.

Další kulturní akce

[editovat | editovat zdroj]

V březnu se koná oslava Mezinárodního dne žen a v květnu oslava Dne matek. Při nich vystupují děti z místní mateřské školy. Mezi další akce patří dětský maškarní karneval pořádaný ředitelkou mateřské školy, která dále spolu i s obecním úřadem pořádá dětské odpoledne na Mezinárodní den dětí.

V noci ze dne 30. dubna na 1. května se odehrává Filipojakubská noc, kdy se místní lidé schází u zapáleného ohně. V roce 2010 byla hranice postavena u cesty k boží muce.

Na Tři krále bývá tříkrálová sbírka, organizovaná farností Domašov, kde chodí děti přestrojené za tři krále v doprovodu dospělé osoby vybírat peníze na charitu.

O obci byly sepsány celkem čtyři kroniky.

V dubnu 2002 probíhalo v obci natáčení seriálu Černí baroni. Scény byly natáčeny v místním hostinci.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Dostupné online.
  4. a b Archivovaná kopie [online]. Obec Rudka, 2007, rev. 2009 [cit. 2011-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  5. a b c Územní plán obce Rudka [PDF formát]. Brno: Urbanistické středisko Brno, 2006 [cit. 2011-04-26]. S. 10,11,35. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI, č. 400, s. 307 [online]. [cit. 2024-07-22]. Dostupné online. 
  7. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 394. 
  8. a b c KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská, Ivančický okres. Brno: Musejní spolek, 1904. 368 s. 
  9. Rudka. Tišnov: Obec Rudka, 2006. 52 s. S. 14. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27. 
  11. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Rosice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  12. Udělené symboly – Rudka [online]. 2005-03-25 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  13. a b Obec Rudka, 2007, rev. 2009 [cit. 2011-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  14. Josef JuranEncyklopedii dějin města Brna

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]