Lilek černý

Lilek černý
	Lilek černý (Solanum nigrum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	lilkotvaré (Solanales);
Čeleď	lilkovité (Solanaceae);
Rod	lilek (Solanum);
Binomické jméno
	Solanum nigrum; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lilek černý (Solanum nigrum) je jednoletá jedovatá bylina z čeledi lilkovitých. Vyskytuje se téměř v celé Evropě (s výjimkou nejsevernějších částí Britských ostrovů a Skandinávie), na západní a jihozápadní Sibiři, ve Střední Asii, v Indii, ve východní Číně, na Sachalinu, v Japonsku a v severovýchodním cípu Afriky (Niger, Nigérie, Somálsko aj.). Do USA, Austrálie a na Nový Zéland byl tento druh zřejmě jen zavlečen.

Výskyt na Madagaskaru, uváděný v Květeně ČR (viz literatura), může být mylný vzhledem k tomu, že zřejmě došlo ke kolizi vědeckých jmen Solanum nitens Opiz, 1843 pro rostliny vyskytující se v Česku a Solanum nitens Baker, 1882; druhé z nich má synonymum Solanum madagascariense Dammer, 1906 var. nitens D'Arcy et Rakot, 1994, který se skutečně vyskytuje na uvedeném ostrově. Pravděpodobně se tedy jedná o různé druhy.

Synonyma

Solanum humile Bernhardi in von Willdenow, 1809 - (lilek nízký)
Solanum nigrum subsp. humile (Bernhardi, 1819) Marzell - (lilek černý nízký)
Solanum tauschii Opiz in Všemír (Wssemjr) von Berchtold et Opiz, 1843 - (lilek Tauschův)
Solanum nitens Opiz in Všemír (Wssemjr) von Berchtold et Opiz, 1843 - (lilek lesklý)
Solanum decipiens Opiz in Všemír (Wssemjr) von Berchtold et Opiz, 1843 - (lilek šalebný)
Solanum atriplicifolium Desportes ex Dunal, 1816 - (lilek laločnatý)
Solanum canescens Kitaibel in Kanitz, 1863 - (lilek šedobílý)
Solanum dillenii Schultes, 1814 - (lilek Dillenův)
Solanum nigrum subsp. dillenii (Schultes, 1814) Nyman - (lilek černý Dillenův)
Solanum judaicum Besser, 1809 - (lilek židovský)
Solanum moschatum C. Presl in J. et C. Presl, 1822 - (lilek pižmový)
Solanum nigrum subsp. moschatum (C. Presl, 1822) Arcangeli- (lilek černý pižmový)
Solanum ochroleucum Bastard in Desvaux, 1814 - (lilek žlutobílý)
Solanum villosum Miller, 1768 subsp. ochroleucum (Bastard, 1814) Nyman, 1881 - (lilek huňatý žlutobílý)
Solanum oleraceum Dunal ex Poiret [1814 - (lilek zelinný)
Solanum schultesii Opiz in Všemír (Wssemjr) von Berchtold et Opiz, 1843 - (lilek Schultesův)
Solanum nigrum subsp. schultesii (Opiz, 1843) Wessely, 1960 - (lilek černý Schultesův)
Solanum suffruticosum Schousboe ex von Willdenow, 1809 - (lilek polokeřovitý)
Solanum triangulare de Monnet de Lamarck, 1794 - (lilek tříhranný)
Solanum vulgare Hegetschweiler, 1840 - (lilek obecný)

Poznámka: Česká jména uvedená v závorce jsou vytvořena pro potřebu Wikipedie.

Poddruhy

Solanum nigrum Linné, 1753 f. chlorocarpum Lindman - (lilek černý zelenoplodý)
Solanum nigrum Linné, 1753 var. atriplicifolium G. F. W. Meyer - (lilek černý laločnatý)

Vzhled

Jde o jednoletou 20–50 cm vysokou tmavozelenou bylinu s přímou nebo poléhavou lodyhou.

Listy jsou řapíkaté, široce vejčité nebo trojúhelníkovité, obvykle celokrajné, na bázi klínovité. Varieta atriplicifolium má listy výrazně laločnaté.

Kvete od června do října. Pětičetné květy s bílou korunou jsou shromážděny v řídkých vrcholových květenstvích.

Plodem je kulatá bobule, zralé jsou většinou černé, někdy s nazelenalým, nafialovělým či nažloutlým nádechem, u formy chlorocarpum zůstávají zralé zelené, nebo zelenožluté. S výjimkou speciálně vyšlechtěných kultivarů je plod jedovatý.

Výskyt

Jde o nitrofilní a synantropní druh, který roste od nížin až do podhůří na rumištích a na polích a zahradách jako obtížný plevel, zejména v teplejších oblastech u širokořádkových kultur. Je také hostitelem chorob a škůdců jiných lilkovitých rostlin. Nadzemní orgány lilku černého jsou jedovaté, a proto je jeho výskyt v porostech pícnin nebezpečný.^[1]

Na našem území se vyskytuje podobně jedovatý polokeř lilek potměchuť, jehož plody jsou červené a podlouhlé.

Obsahové látky

Karboxylové kyseliny

Sacharidy

Glykosidy

Fyziologické účinky

Otravy

K otravě může dojít zejména u dětí po požití bobulí (existují však kulturně vyšlechtěné odrůdy, jejichž plody jsou vhodné k nakládání a následné konzumaci). Otrava se projevuje po požití většího množství plodů křečemi v hrdle a ústech, nevolností, zvracením, průjmem, zvýšeným tepem (podrobnosti viz heslo solanin).

Farmakologické působení

V malých dávkách působí uklidňujícím vlivem na centrální nervovou soustavu. U extraktů z lilků rostoucích v Číně byly zjištěny kancerostatické účinky, zatím však nebyly žádné přípravky z lilku černého v humánní medicíně aplikovány.

Použití

Droga ze sušené byliny je mj. součástí přírodních přípravků pro snižování menstruačních potíží; přitom podíl z lilku má mírně zklidňující účinky a potlačuje tak stavy podrážděnosti a emocionální lability před nástupem menstruačního krvácení.

Na Novém Zélandu Maorové konzumují plody a listy lilku u odrůd, které obsahují snížené množství jedovatých látek.

Reference

↑ HRON, František. Rostliny polí a zahrad: kapesní atlas. Ilustrace Otakar Zejbrlík. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1974. 403 s. cnb000465802. Kapitola Lilek černý, s. 274–275.

Literatura

JIRÁSEK, Václav; ZADINA, Rudolf; BLAŽEK, Zdeněk. Naše jedovaté rostliny. Ilustrace Ludmila Jiřincová. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 384 s. cnb000682015. Kapitola Solanum nigrum L. – lilek černý, s. 287–288.
Květena České republiky, díl 6 / B. Slavík (Ed.). - Praha : Academia, 2000. - S. 264-266.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu lilek černý na Wikimedia Commons
Galerie lilek černý na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo lilek černý ve Wikislovníku
Taxon Solanum nigrum ve Wikidruzích
Lilek černý na botanika.wendys
Lilek černý na biolibu
Lilek černý na www.kvetenacr.cz

[1] HRON, František. Rostliny polí a zahrad: kapesní atlas. Ilustrace Otakar Zejbrlík. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1974. 403 s. cnb000465802. Kapitola Lilek černý, s. 274–275.

[1]