Tesařík piluna

Tesařík piluna
	Tesařík piluna
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Podkmen	šestinozí (Hexapoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Podtřída	křídlatí (Pterygota);
Řád	brouci (Coleoptera);
Podřád	všežraví (Polyphaga);
Čeleď	tesaříkovití (Cerambycidae);
Rod	tesařík (Prionus);
Binomické jméno
	Prionus coriarius; L., 1758
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Tesařík piluna (Prionus coriarius, Linné, 1758), také piluna obecná, je jeden ze západopalearktických druhů brouků čeledi tesaříkovitých.

Rozšíření

Tesařík piluna se vyskytuje téměř v celé Evropě s výjimkou severních oblastí Skandinávie a Ruska, na východ areál pokračuje do Asie až na západní Sibiř, na jih do severní Afriky.

Popis

Hnědočerný až černý 19–45 mm dlouhý brouk. Nohy kráčivé, chodidla 4článková, štít dvakrát širší než delší, s trny po stranách^[1], na lemu horní a spodní části žluté chloupky. Na kožovitých krovkách tři slabě viditelná podélná žebra. Nápadná dlouhá a silná tykadla má sameček silně pilovitá, složená z dvanácti článků, zatímco samička slabě pilovitá, složená z jedenácti článků^[2] (poslední dva články jsou srostlé). K rozlišení pohlaví může sloužit i to, že samci jsou štíhlejší, samice zavalitější.^[2]

Stanoviště

V České republice se druh vyskytuje roztroušeně, zejména v pásmu doubrav a v pahorkatinách v dubovém a bukovém porostu. Vyhovují mu zejména staré stromy v původním porostu pralesovitého charakteru s přirozenou skladbou dřeva. Místy je ho možné nalézt v alejích nebo přestárlých jehličnatých porostech.

Ekologie

Piluna je aktivní večer a v noci od července do září. V přírodě ji lze zastihnout sedící na kmenech, pařezech nebo za soumraku létající, hlavně samce. Nejlépe lze brouky najít ve starších dubinách po setmění. Samice sedí na pařezech a samci na kmenech v okolí (okolo jedné samice lze najít i více samců). Brouk létá těžkopádně a lze ho pozorovat i tehdy, když přilétá k umělému světelnému zdroji. Třením článkovaných zadních nohou o krovky vydává cvrčivé zvuky (stridulace). Dospělí brouci nepřijímají žádnou potravu.^[3]^[2] Chycený brouk vydává pronikavé zvuky a při neopatrném zacházení citelně kouše, ovšem nikoli nebezpečně.

Živnými rostlinami jsou převážně dub, buk, smrk, borovice,^[3] Zahradník uvádí ještě jasan, jilm, vrbu, jírovec, kaštanovník jedlý, třešeň, příp. akát.^[2]

Rozmnožování

Vývoj tesaříka piluny trvá za vhodných podmínek dva až tři roky, za méně příhodných i déle. Samice vkládá vysunutelným kladélkem vajíčka do pařezů, do starých nemocných stromů a jejich kořenových náběhů. Larva se vyvíjí v podzemních částech pařezů nebo stojících odumřelých stromů a kořenových náběhů. (Dřevo musí být již v rozkladu.) Larva vylíhlá pod kůrou postupně vlézá do rozkládajícího se kořene, v němž nalézá vlhkost potřebnou k životu, přičemž půdou může přelézat do dalších kořenů. Živí se rozkládajícím se dřevem. Během života až tři roky dlouhého se svléká až čtrnáctkrát. Dorostlá larva (měří až 75 mm) si z částic půdy a rostlinných úlomků slepí kokon, v němž se zakuklí. Dospělec vylézá na povrch země v červenci nebo srpnu následujícího roku (často za bílého dne).^[2]^[3]

Význam pro člověka

Významný, esteticky působivý druh původních bučin. Žije ve dřevě, které se již rozkládá, přispívá k humifikaci půdy, neškodí přírodě ani člověku.

Ochrana

V České republice zatím nepatří mezi chráněné druhy hmyzu. Zvolna ubývá, nesvědčí mu technicky realizované hospodaření v lesích. Škodí mu těžba přestárlých porostů; podmínky k přežití druhu jsou vhodné v některých chráněných územích se zachovanou původní skladbou porostu. V minulosti byl tesařík piluna v ČR hojný, dnes je vzácnější, byť v lokalitách s přirozenou skladbou dřevin může být běžný.

Odkazy

Reference

↑ ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018, s. 84. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ZAHRADNÍK, Jiří. Brouci. Praha: Aventinum, 2008, s. 176. Fotografické atlasy. ISBN 978-80-86858-43-2.
↑ ^a ^b ^c HANZLÍK, Václav. Tesařík piluna. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2019 [cit. 23. 7. 2019]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id11003/

Literatura

ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018. 664 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
HANZLÍK, Václav. Tesařík piluna. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2019 [cit. 23. 7. 2019]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id11003/
SLÁMA, Milan Emanuel František. Coleoptera: Cerambycidae. Zlín: Vít Kabourek, 2006. 40 s. Folia Heyrovskyana. Series B, Icones Insectorum Europae Centralis. 2006, no. 4.
ZAHRADNÍK, Jiří. Brouci. Praha: Aventinum, 2008. 288 s. Fotografické atlasy. ISBN 978-80-86858-43-2.

Související články

Edafon

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu tesařík piluna na Wikimedia Commons
Galerie tesařík piluna na Wikimedia Commons
Obrázky tesaříka piluny na Google.com
piluna v zámeckém parku Archivováno 24. 10. 2018 na Wayback Machine.

[AAF-1] ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018, s. 84. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.

[Zahr-2] ZAHRADNÍK, Jiří. Brouci. Praha: Aventinum, 2008, s. 176. Fotografické atlasy. ISBN 978-80-86858-43-2.

[HanBiolib-3] HANZLÍK, Václav. Tesařík piluna. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2019 [cit. 23. 7. 2019]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id11003/

[1]

[2]

[3]