Reizei

Reizei
Narození	12. června 950; Heian-kjó
Úmrtí	21. listopadu 1011 (ve věku 61 let); Higashi Sanjō-dono
Potomci	Sonši, Kazan, Sandžó, Tametaka a Acumiči
Otec	Murakami
Matka	Fujiwara no Anshi
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Reizei (japonsky 冷泉天皇, Reizei-tennó, 12. června 950 – 21. listopadu 1011) byl šedesátý třetí císař Japonska^[1] v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.^[2] Vládl od 5. července 967 do své abdikace 27. září 969.^[3]

Princ, jehož osobní jméno (imina) před nástupem na Chryzantémový trůn znělo Norihira (憲平親王),^[3]^[4] byl druhým synem 62. císaře Murakamiho a císařovny Anši/Jasuko Fudžiwary (927─964).

Ve starověkém Japonsku existovaly čtyři šlechtické klany ─ Minamoto (源氏), Taira (平氏), Fudžiwara (藤原氏) a Tačibana (橘氏). Klan Minamoto je rovněž znám jako Gendži. Větev Reizei Gendži tvoří potomci 63. císaře Reizeie.

Události za Reizeiova života

Krátce po svém narození byl Norihira jmenován korunním princem. Nahradil tak svého nevlastního staršího bratra Hirohiru (広平親王, 950–971). Toto rozhodnutí údajně ovlivnili bratři Sanejori (900─970) a Morosuke (909─960) Fudžiwarové, kteří de facto vládli Japonsku. Pomstychtivý duch Hirohirova děda Motokaty Fudžiwary, který zemřel zoufalstvím ze ztráty naděje na to, že se stane dědem příštího císaře, způsobil prý Norihirovi duševní chorobu. To poněkud zkomplikovalo jeho nástupnictví, takže po krátkou dobu jeho panování musel Sajenori Fudžiwara zastávat funkci regenta.

Císař Murakami zemřel v 16. roce svého panování 5. července 967 ve věku 41 let. Následnictví (senso) připadlo jeho druhorozenému synovi princi Norihirovi. Krátce nato pak Norihira, budoucí císař Reizei, usedl ve svých 18 letech na Chryzantémový trůn (‘‘sokui’’).^[3]^[4]^{[pozn. 1]}

Roku 969, přesněji 27. září 969, císař Reizei odstoupil z trůnu a přijal čestný titul Reizei-in Džókó. Jeho panování trvalo pouhé dva roky. Reizei pak žil ještě dalších 44 let.^[5]

Bývalý císař Reizei-in Džókó zemřel 21. listopadu 1011 ve věku 62 let.^[3]^[4]^[5]

Místo, kde byl císař Reizei pohřben, je známé.^[1] Tento císař je tradičně uctíván v pamětní šintoistické svatyni (misasagi) v Kjótu. Úřad pro záležitosti japonského císařského dvora stanovil toto místo jako Reizeiovo mauzoleum. Formálně nese jméno Sakuramoto no misasagi.^[2]

Rodina

Císařský princ Norihira neboli císař Reizei měl 4 manželky, s nimiž zplodil 7 dětí, 4 syny a 3 dcery. Jeho prvorozený syn, císařský princ Morosada (師貞親王) se posléze stal císařem Kazanem a jeho druhorozený syn, císařský princ Okisada (居貞親王) se poté stal císařem Sandžó.

Odkazy

Poznámky

↑ Odlišné převzetí nástupnictví (senso) nebylo v dobách před vládou císaře Tendžiho uznáváno a všichni panovníci kromě císařovny Džitó a císařů Józeie, Go-Toby a Fušimiho přebírali nástupnictví a usedali na Chryzantémový trůn (sokui) v tomtéž roce. Bylo tomu tak až do vlády císaře Go-Murakamiho.^[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emperor Reizei na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b Imperial Household Agency (Kunaichō): 村上天皇 (62)
↑ ^a ^b Ponsonby-Fane, Richard. (1959). The Imperial House of Japan, p.
↑ ^a ^b ^c ^d Titsingh, Isaac. (1834). [Siyun-sai Rin-siyo/Hayashi Gahō, 1652], Nipon o daï itsi ran (Annales des empereurs du Japon). Paris: Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland
↑ ^a ^b ^c ^d Varley, H. Paul , ed. (1980). Kitabatake Chikafusa, 1359], Jinnō Shōtōki ("A Chronicle of Gods and Sovereigns: Jinnō Shōtōki of Kitabatake Chikafusa" translated by H. Paul Varley). New York: Columbia University Press. ISBN 0-231-04940-4
↑ ^a ^b Brown, Delmer M.; ISHIDA, ICHIRŌ. The Future and the Past. [s.l.]: Berkeley: University of California Press., 1979. Dostupné online. ISBN 978-0-520-03460-0. OCLC 251325323

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Reizei na Wikimedia Commons

Japonští císaři
Předchůdce: Murakami	967–969 Reizei	Nástupce: En'jú

[5] Odlišné převzetí nástupnictví (senso) nebylo v dobách před vládou císaře Tendžiho uznáváno a všichni panovníci kromě císařovny Džitó a císařů Józeie, Go-Toby a Fušimiho přebírali nástupnictví a usedali na Chryzantémový trůn (sokui) v tomtéž roce. Bylo tomu tak až do vlády císaře Go-Murakamiho.^[4]

[kunaicho-1] Imperial Household Agency (Kunaichō): 村上天皇 (62)

[PF-2] Ponsonby-Fane, Richard. (1959). The Imperial House of Japan, p.

[IT-3] Titsingh, Isaac. (1834). [Siyun-sai Rin-siyo/Hayashi Gahō, 1652], Nipon o daï itsi ran (Annales des empereurs du Japon). Paris: Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland

[Varley-4] Varley, H. Paul , ed. (1980). Kitabatake Chikafusa, 1359], Jinnō Shōtōki ("A Chronicle of Gods and Sovereigns: Jinnō Shōtōki of Kitabatake Chikafusa" translated by H. Paul Varley). New York: Columbia University Press. ISBN 0-231-04940-4

[B+I-6] Brown, Delmer M.; ISHIDA, ICHIRŌ. The Future and the Past. [s.l.]: Berkeley: University of California Press., 1979. Dostupné online. ISBN 978-0-520-03460-0. OCLC 251325323

[1]

[2]

[3]

[4]

[pozn. 1]

[5]