Husa indická

Husa indická
	Husa indická
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	vrubozobí (Anseriformes);
Čeleď	kachnovití (Anatidae);
Rod	husa (Anser);
Binomické jméno
	Anser indicus; (Latham, 1790)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Husa indická (Anser indicus) nebo husa tibetská je velký vrubozobý pták z čeledi kachnovití.

Popis

Nezaměnitelná, 70 - 80 cm velká husa s rozpětím křídel kolem 150 cm. Má světle šedé tělo s černými konci křídel, tmavou skvrnou na bocích, černým pruhem na vrchní straně hrdla, bílou hlavou s dvěma příčnými černými proužky v týle a jasně oranžovým zobákem a končetinami. Samec i samice jsou zbarveny stejně, mladí ptáci se podobají dospělcům, ale postrádají charakteristické černé proužky v týle.

Jedná se o nejvýše létajícího ptáka na světě (alespoň z hlediska pravidelnosti přeletů). Při každoročních cestách mezi letními a zimními destinacemi překonává Himálaje a při jejich přeletu dosahuje výšek přes 8000 m n. m. Jeden exemplář byl dokonce pozorován při přeletu hory Makalu o výšce 8463 metrů nad mořskou hladinou. Tyto výkony husám indickým umožňuje jejich krevní hemoglobin, schopný vázat posdstatně víc kyslíku než hemoglobin většiny ostatních živočichů.^[2]

Rozšíření

Rozmnožuje se ve střední Asii v blízkosti velkých horských jezer.^[3] Populace je odhadována na 52 - 60 000 jedinců, kteří žijí na ploše větší jak 10 000 000 km².^[4] ^[5] Na zimu migruje v početných hejnech do jižní a jihovýchodní Asie, především do Indie, Myanmaru a na území severního Pákistánu.

V mnoha evropských státech včetně Česka se po celý rok občas vyskytují na větších jezerech, rybnících a mokřinách jednotlivé kusy, případně i malá hejnka, která ulétla z chovů. Introdukována byla do jižního Švédska a Kanady.

Ekologie

Stejně jako ostatní druhy hus se živí okusem zelených částí rostlin. Jejímu přirozenými predátory jsou především lišky a orli. Hnízdí v početných hejnech, která mohou obsahovat i několik stovek jedinců. Klade 4 až 8 bílých vajec, na kterých sedí průměrně 28 až 30 dní.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bar-headed Goose na anglické Wikipedii a Gęś tybetańska na polské Wikipedii.

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
↑ Archivovaná kopie. www.stoplusjednicka.cz [online]. [cit. 2020-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-03.
↑ BBC: Anser indicus. www.bbc.co.uk [online]. [cit. 2011-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-12.
↑ IUCN: Anser indicus
↑ Birdlife: Anser indicus. www.birdlife.org [online]. [cit. 2011-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-30.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu husa indická na Wikimedia Commons
Všeobecné informace o druhu
Biolib

[cc7d9457bed907395729ee55cef8139edb32ae07-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

[2] Archivovaná kopie. www.stoplusjednicka.cz [online]. [cit. 2020-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-03.

[3] BBC: Anser indicus. www.bbc.co.uk [online]. [cit. 2011-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-12.

[4] IUCN: Anser indicus

[5] Birdlife: Anser indicus. www.birdlife.org [online]. [cit. 2011-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-30.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]