Alfred Slavík

prof. MUDr. Alfred Slavík
prof. MUDr. Alfred Slavík
Narození	20. dubna 1847; Krušovice; Rakouské císařství
Úmrtí	30. ledna 1907 (ve věku 59 let); Praha; Rakousko-Uhersko
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolání	pedagog, paleontolog, mineralog, geolog a vydavatel
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Alfred Slavík (20. duben 1847 Krušovice^[1] – 30. leden 1907 Praha^[2]) byl profesorem geologie a mineralogie na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Dvakrát byl zvolen rektorem ČVUT.

Život

Po absolvování české reálky v Ječné v Praze začal studovat chemii na pražském Polytechnickém ústavu. Toto studium nedokončil a začal studovat lékařství na Universitě Karlově. Lékařského doktorátu dosáhl v roce 1873.

Již během studia se věnoval přírodním vědám, hlavně zoologii a paleontologii. V letech 1864–1868 byl praktikantem a v letech 1868–1872 asistentem paleontologických sbírek Musea království českého. V roce 1873 nastoupil jako asistent profesora Jana Krejčího na Polytechnickém ústavu. V roce 1875 se habilitoval jako docent paleontologie, v roce 1884 rovněž jako docent pedologie.

V roce 1890 byl na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze jmenován zastupujícím profesorem mineralogie a geologie namísto zemřelého Otakara Feistmantela. V roce 1894 pak byl jmenován řádným profesorem mineralogie a geologie. Svými výzkumy při významných stavbách založil odvětví inženýrské geologie.^[3]

Od roku 1896 byl členem sboru obecních starších král. města Prahy. Od roku 1902 byl jednatelem Musea království českého. Byl mimořádným členem Královské české společnosti nauk.

Nakladatelství Slavík a Borový

V roce 1877 založil spolu s Františkem Borovým (1844–1907, otcem pozdějšího nakladatele Františka Borového) nakladatelství Slavík a Borový, které bylo původně zamýšleno jako vydavatelství odborné a vědecké literatury. Nakladatelství působilo v letech 1877–1883.

Dílo

V první části svého profesního života se věnoval hlavně zoologii a paleontologii. Po nástupu na techniku přešel k oborům praktickým: pedologii a inženýrské geologii. Podílel se na geologických průzkumech pro stavby městských vodovodů.

Spisy

Monografie českých měkkýšů zemských a sladkovodních, Praha : komise František Řivnáč, 1868
- Monographie der Land- und Süsswassermollusken Böhmens, Praha : komise František Řivnáč, 1869, totéž dílo v němčině
Zpráva o získání vody pitné a užitkové v severovýchodní části okresu Mělnického, Mělník : Okresní výbor, 1903

Otiskl řadu statí v češtině i němčině, nejčastěji v Archivu pro přírodovědný výzkum Čech a ve Zprávách Královské české společnosti nauk.

Odkazy

Literatura

F.K. Prof. Dr. Alfred Slavík, nekrolog. Zlatá Praha. Únor 1907, roč. XXIV, čís. 19, s. 231. Dostupné online. ISSN 1801-2493.
heslo Slavík, Alfred. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1905. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XXIII. S. 348–349.

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice v Podskalí, sign. TRP Z12, s. 20
↑ Chráněná území Prahy : Praha - Kolébka přírodních věd. envis.praha-mesto.cz [online]. [cit. 2010-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-10-06.

Související články

Vladimír Josef Procházka

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alfred Slavík
Rektoři ČVUT

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[matrikaZ-2] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice v Podskalí, sign. TRP Z12, s. 20

[3] Chráněná území Prahy : Praha - Kolébka přírodních věd. envis.praha-mesto.cz [online]. [cit. 2010-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-10-06.

[1]

[2]

[3]

Rektoři ČVUT

Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–

České vysoké učení technické v Praze