Ekliptika
Ekliptika je průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru. Slovo je odvozeno od latinského eclipsis - zatmění: vychází to ze skutečnosti, že v nejtěsnější blízkosti ekliptiky nastávají zatmění Slunce a Měsíce.[1]
Ekliptika má tvar kružnice a protíná nebeský rovník ve dvou bodech. Jeden se nazývá jarní a druhý podzimní. Při pohledu ze Země putuje Slunce po ekliptice a prochází přitom během roku různými souhvězdími, která nazýváme zvířetníková souhvězdí. Blízko ekliptiky najdeme i všechny planety sluneční soustavy i Měsíc.
Rovina ekliptiky
Rovina ekliptiky je rovina ve které obíhá Země kolem Slunce. Tato rovina se s časem téměř nemění, a proto je vhodná pro definování soustavy souřadnic (ekliptikální souřadnice).
Všechny planety sluneční soustavy obíhají kolem Slunce v rovinách, které se od roviny ekliptiky liší málo. Tato skutečnost je pravděpodobně důsledkem vývoje sluneční soustavy z plynného protoplanetárního disku.[2]
Sklon dráhy k ekliptice
Je to úhel, který svírá hlavní rovina dráhy tělesa s rovinou ekliptiky. Velké sklony jsou typické pro tělesa rozptýleného a odděleného disku. Z planet má největší sklon dráhy Merkur (7°). Extrémně nakloněnou dráhu má kentaur (127546) [[(127546) 2002 XU93|2002 XUŠablona:Indexy]] (77,9°).[3]
Reference
- ↑ WOLF, Marek. Astronomický slovníček [online]. astro.cz [cit. 2009-12-27]. Kapitola Ekliptika. Dostupné online.
- ↑ Astronomy Picture of the Day [online]. NASA, 1996-9-21 [cit. 2010-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EMEL’YANENKO, V. V.; ASHER, D. J.; BAILEY, M. E. Centaurs from the Oort cloud and the origin of Jupiter-family comets. S. 1345–1351. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [PDF]. Srpen 2005 [cit. 2011-25-12]. Roč. 361, čís. 4, s. 1345–1351. Dostupné online. ISSN 0035-8711. DOI 10.1111/j.1365-2966.2005.09267.x. Bibcode 2005MNRAS.361.1345E. (anglicky)